neděle 27. září 2015

Přijímací zkoušky (2015)

Během čekání na začátek školního roku mě napadlo pár (klasických) článků, které bych mohla sepsat a zveřejnit. Nevím, jak moc velkou budou mít informační hodnotu, asi ani nebudou moc dlouhé, ale třeba to někomu pomůže :D I když už to psali asi všichni, takže to nebude nic nového.

Vidím to na:
- přijímací zkoušky
- proč medicína + další "moje" školy
- zápis + něco ke kolejím + adapťák

Vrhněme se tedy na první věc :)

Na medicínu se lze dostat několika způsoby. Pokud máte super výsledky ve škole po celé čtyři roky, mohou vás vzít na průměr (bez přijímaček neberou snad jen na 2. LF a na 3. LF jen za zvláštních podmínek). Každá z fakult má různou hodnotu maximálního průměru, ale ta se stejně ještě sníží, protože se tam hlásí dost lidí s velmi dobrým průměrem. Tudíž já se se svým 1,19 (některé fakulty berou do 1,20) nikde nechytala :D
Další možností jsou pak přijímací zkoušky, na které se buď naučíte nebo stejně jako já zvolíte cestu náhody alias "mám fakin' štěstí" :D
Moje oblíbená metoda "Som čarovný"


Jak se připravit na zkoušky
Určitě dobrou věcí je si za maturitní předměty zvolit dva ze zkouškové trojice biologie-chemie-fyzika. Rozhodně to přípravu dost usnadní, protože nebudete muset svůj čas dělit mezi maturu a přijímačky. Já měla kombinaci biologie-chemie, k tomu i z obou předmětů semináře (biosem mi v tomhle velmi pomohl, protože jsem konečně dostala učitelku, která nám každé téma neosekala na "základy pro všechny").
Dále asi všechny školy nabízejí přípravné kurzy. K těm nemám moc, co říct, protože když jsme se o tom doma bavili, tak mi rodiče řekli: "Když budeš chtít, tak se všechno naučíš sama a žádný kurzy nepotřebuješ.". Navíc jsou dost drahé. Z mého okolí na ně chodili 3 lidi, všichni na 1.LF a výsledkem budiž to, že dva z nich se nedostali na žádnou medicínu a třetí šla stejně bez přijímaček. A moc pochvalně se o tom nevyjadřovali. Ale záleží na každém :)
Užitečnou věcí jsou fakultami vydávané modelové otázky. Pokud to myslíte vážně, tak je určitě doporučuju! Já sama měla modelovky z Plzně (velmi příjemně vyhlížející tenké knížky s nezákeřnými otázkami) a pár dní před zkouškami na 1. LF se mi do ruky dostaly i její modelovky (varianta 3 knížky - nazvala bych to výtvorem pekelným). Jak moc se mi osvědčily si můžete přečíst o něco níže :) Ale jsou dobré i jen na procvičování a zjišťování mezer či okruhů, které se u přijímaček budou vyskytovat.

A ještě doporučuju se na netu dobře informovat o přijímačkách, i se poptat aktuálních studentů, abyste byli dostatečně vyzbrojeni. Já to neudělala a pak jsem se třeba na přijímačkách na PřF divila, že se píše všeobecný test a co má zatraceně za části :D A největším překvapením byla jedničková multiple-choice a bezkalkulačkovost, to mě odrovnalo :D


A teď už k přijímacím zkouškám.


Den D aneb co-to-sakra - 1. LF
1. LF nebyla úplně mojí vytouženou školou, takže na přípravu jsem se dost vykašlala, na informace jsem se dost vykašlala a v hlavě jsem měla akorát to, že vůbec netuším, kde najdu Oční kliniku a že to bude trvat šíleně dlouho.
Nejdelší je chemie (bůh ví proč, prohodila bych s fyzikou), pak fyzika a nakonec biologie - ta trvá "jen" 1,5 hodiny. Všechny tři předměty pak mají 100 otázek.
U zkoušek nemůžete mít PSP a - což je nejhorší - ani kalkulačku. Vzhledem k tomu, že já jsem od šesté třídy měla kalkulátor přilepený k ruce, tak jsem den před přijímačkama strávila doháněním svých matematický mezer. A řeknu vám, výpočet pH bez kalkulačky je fakt chuťovka :D
Ze samotných testů si akorát pamatuju ten pocit marnosti a totálního prázdna. Chemie ještě docela šla. U fyziky jsem se ze začátku snažila vypočítat aspoň příklady (ale to bych si musela pamatovat i ty nezákladní vzorečky), což jsem vzdala po té, kdy jsem vítězoslavně konečně spočítala masakrální stavovou rovnici a zjistila jsem, že jsem zapomněla jednu veličinu převést. Pak už to byla jen Sportka a soutěž o nejkrásnější vzor v těch zatracených kroužcích. A biologie už jenom marnost nad marnost a zoufalé lovení aspoň něčeho (protože modelovky pro bio jsem si přečetla jednou celé! *slow clap*).
Byla jsem tak vycucaná a unavená a bylo mi tak špatně, že jsem po příjezdu domů jen spala :D
Asi jsem to moc prožívala. Ale ono vás hodně znejistí i to, že všichni kolem vás všechno umí, modelovky by odříkali i pozpátku a jestli ne, tak to aspoň dobře hrají :D

Nakonec jsem o tři dny později po Plzni zjistila, že jsem zázrakem přijatá. Zachránila mě chemie a bonifikace z matiky, přijata jen o jeden bod :D

Ještě k testům - letos prý poprvé nebyly testy přesně z modelovek. Jelikož já je neuměla, tak vám to nemůžu potvrdit, ale moc jednoduché to fakt nebylo.

Den D aneb bring-it-on - LF Plzeň
V Plzni byly o dost milejší přijímačky, dle mého soudu. Méně otázek (50), méně času (ale neuvěřitelně dostačující; myslím, že to bylo 1,5 hodiny na každé? Ale třeba chemii jsem měla za 20 minut, bio za půl hoďky... Oni i sami to zkracovali, když všichni byli hotoví.). Taky to asi byly nejjednodušší zkoušky ze všech 4, co jsem dělala :D
Chemie a fyzika úplně odpovídali modelovkám - cestou do Plzně jsem si ještě projížděla obecnou chemii a to samé slovo od slova, prvek od prvku, číslo od čísla jsem měla v testu. U fyziky možná změnili čísla, tu jsem si tak nepamatovala.
Biologie byla naopak úplně odlišná od modelovek, ale pořád zůstávala v rámci gympláckých osnov, nic složitého, pokud jste se dobře připravili.
Proto vážně investici do modelovek doporučuju, i když nemůžu zaručit, že tohle bude i příští rok :) Ale nic za to nedáte.

Výsledkem bylo přijetí - žádný bodový zázrak, ale ani to nebylo těsně jako u jedničky, hezký střed. No, na zubaře bych se nedostala :D Naštěstí jsem nechtěla.
Samozřejmě jsem měla velkou radost a o dva dny později se definitivně rozhodla pro medicínu v Plzni :)

A to jsem tu školu ještě vlastně ani neviděla (nebyla jsem na DOD), jen ŠAF :D Ale Plzeň se mi jako město líbí a Prahu jsem nechtěla, takže jasná volba :)

pátek 25. září 2015

Nějaké to úvodní slovo

Ahoj,

vítejte už asi na tisícím blogu o medicíně, s kterými se letos opravdu roztrhl pytel :D V červnu jsem se dostala na lékařskou fakultu v Plzni a nastupuji tedy do 1. ročníku.

Původně jsem tuhle stránku založila už někdy o prázdninách (nadšená z toho všeho), ale pak jsem došla k názoru, že všechny informace o Plzni najdete u dvou kolegyň Život medičky na LFP a Bez kofeinu (pro zubaře nový blog Zažij zubní v Plzni!). Plán vést si blogo-deníček (blogíček? :D) jsem tedy zavrhla a celé prázdniny nádherně prokrastinovala... Až jsem dnes zahlédla seznam medických blogů na Medické blogy FB a přišla mi škoda, že Plzeň má z 1. ročníku jen zubařského zástupce a vůbec, že je tam málo blogů o Plzni, tak jsem si řekla, že to přeci jenom zkusím. Chabé důvody? Asi ano. Ale uvidí se časem... :D

Je dost dobře možné, že tenhle blog moc dlouho fungovat nebude, protože...
a) mě to přestane bavit/nebudu mít čas/nebudu mít, co říct
nebo
b) medinu vzdám či mě vyhodí, protože to celé byl jen omyl

...ale tak říká se, že kdo nezkusí, ten neví :) Třeba se to povede.

Ups, úvody mi moc nejdou :D Teď ještě jedna věc... 

Proč Omylem medikem?
Důvod je naprosto jednoduchý - na rozdíl od všech blogerů a asi i všech lidí na medicíně, já na medicínu nechtěla.
Mým snem byl obor jiný, ale na něj jsem se bohužel o prsa (a jelikož tím myslím svoje prsa, tak je to opravdu o malý kousek) nedostala. Protože jsem ale chápala riziko, podala jsem si samozřejmě i jiné přihlášky, mimo jiné dvě LF - 1. v Praze a Plzeň. V červnu mě tedy čekaly jako první přijímačky na 1. LF,  ale protože jsem si medicíny zvolila hlavně kvůli rodičům, musím říct, že jsem se na zkoušky moc nepřipravila. Vlastně... vůbec. Myslím, že ty dva dny s Fyzikou v kostce, kdy jsem se marně snažila dohnat čtyři roky flákání, se asi ani nedají počítat.
A světe div se, já se na 1. LF dostala.
Bez přípravy.
(sice o další prsa, ale koho to zajímá! :D)

Tím ve mně začal klíčit zájem o Všeobecné lékařství. Ale jenom pomalu... A ještě mě čekaly přijímačky do Plzně, kam jsem chtěla - když už - mnohem víc.

V Plzni už byly přijímací zkoušky pro mě přátelštější, protože maminka mi v třeťáku aktivně koupila fakultou vydávané otázky a já chemii a část biologie (tu jsem moc nestihla :D) dělala během přípravy na květnové přijímačky do Brna. Takže moje vědomosti na tom byly o něco lépe, plus jsem jeden den (jeden CELÝ den, bože) věnovala vyplňování modelovek na fyziku.
A ono to opět vyšlo!


Fakt, s jakou lehkostí jsem se na medicínu dostala, mě tedy přesvědčil, že bych tomu aspoň na rok mohla dát šanci... A taky v tom má prsty záhadné setkání cestou na přijímačky, kdy klučina vedle mě místo modelovek četl Bibli a řekl mi: "Jestli Bůh chce, abych se tam dostal, tak se tam dostanu.". Nejsem sice věřící, ale beru tohle všechno buď jako zpekla štěstí nebo znamení :D

A čím dýl jsem "medikem", tím víc se na to všechno těším a nakonec jsem se do toho hrozně nadchla! :)


Teď jsem tímhle vyprávěním asi nas...štvala velkou část čtenářů, kteří se na přijímačky museli těžce učit a medicína byla jejich snem. Ale znáte to, kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp, já jdu na medicínu s tím, že moje přijetí je omyl a hrozné štěstí (které jsem si tím pravděpodobně do konce života vyčerpala - události posledního měsíce o tom dost jasně vypovídají) a hlavně nemám žádnou disciplínu a absolutně nejsem schopná se donutit učit dřív než pět minut před zkouškou. A to mi na medině rozhodně stačit nebude. Takže čekám, že vylétnu ještě dřív než stačím říct "Articulation atlantoaxialis mediana" (náhodné otevření Čiháka :D).

Medicíně zdar, my začínáme až 5. října, tak si na články budete muset počkat :D

(fakt se těším)