Zobrazují se příspěvky se štítkempředmedicínské období. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempředmedicínské období. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 31. srpna 2017

Přijímačky 2017

Dneska krátce k proběhnuvším přijímacím zkouškám do Plzně.

Pokud vás zajímá, jak probíhaly přijímačky letos a další tipy k nim, navštivte blog nového kolegy z Plzně, který se pustil na zubařskou cestu:
Má to tam krásně stručně a jasně, bez zbytečných pocitových výlevů. Zároveň tam na vás čekají a budou čekat články o přípravě, kde se dělí o své strategie učení. 
Koho zajímá zubní v Plzni, šup tam! Já sama se těším na jeho články po prváku :B

Jinak, nikdo jiný se mi k přijímačkám nepřihlásil, takže víc úhlů pohledu nebude, pardon :D Ale u Lea (můžu ti tak říkat? :D) najdete všechno, co potřebujete.

Zároveň zdravím všechny nově přijaté mediky a gratuluji, ať už jdete do Plzně, Prahy, Brna, Hradce, Olomouce, Ostravy nebo na Slovensko. Překonali jste těžkou překážku na vaší cestě a ještě těžší vás čekají, ale když zamakáte a/nebo upadnete do kopy hnoje štěstí, tak to zvládnete!

pondělí 11. července 2016

Přijímací zkoušky 2016

Přináším slíbený článek o letošních přijímacích zkouškách na LF Plzeň - bonusem máte i názor na přijímačky do HK a Olomouce :)
Článek napsala má kamarádka a může být i motivační pro ty, co se letos nedostali - podruhé už se to povede, jako u ní! Jenom se do toho musíte zakousnout. Rozhodně to nepodceňujte - tento rok na to spousta lidí v mém okolí dojela (až mě to překvapilo). Buď musíte mít neskutečné štěstí (na což se nedá spoléhat) anebo se fakt učit.
Možná nahodím i příspěvek o literatuře na přijímačky, ale jinak to najdete vždycky u modelovek (aspoň u těch plzeňských ano).

P.S.: Až budu mít více času, tak doplním články za všechny předměty prváku, slibuju. Taky jsem chtěla dělat něco jako "Průvodce pro prváka", ale jednak mi přijde, že na to nejsem vhodná osoba a druhak to nějak nestíhám :D Třeba pro příští rok!

Přijímací zkoušky:

Plzeň
·         Nejlehčí testy. Skoro si až troufnu tvrdit, že odpovídaly obsahu učiva střední školy.
·         Fyzika odpovídá do puntíku modelovkám, bio a chemie nic moc, ale nejsou tolik náročné jako na jiných fakultách
·         Času dost. Tuším, že hodinu a půl na každý předmět. Většina uchazečů má hotovo už po hodině (a pak se stresuje na chodbě).
·         Jedna správná odpověď, za chyby se body neodečítají.

Olomouc
·     Rozhodně to nebyla moje vysněná fakulta, takže modelovky jsem neviděla ani koutkem oka. Nemůžu tedy posoudit, jestli byly ke splnění testu přínosem.
·         Extrémní nedostatek času. Tuším, že na 120 otázek jsme měli 2 hodiny. I tady někteří jedinci odevzdávali před koncem. Otázkou zůstává, zda to nebylo z důvodu naprosté rezignace. Já zhruba po hodině a půl zvolila metodu: „lepší něco zakroužkovat, když ti tu nebaští body, třeba to tipneš“…no netipla.   

Větší čůzy, než kterými se pyšní Olomoucké studijní oddělení, jen těžko najdeš…

Hradec
·         Chuťovka na závěr: absence modelovek, vícečetné odpovědi, za chybnou odpověď se odečítá čtvrt bodu.
·         Test je rozdělen na 4 okruhy: biologie (obecná a genetika, se zoologií ani botanikou jsem se tam nesetkala), somatologie, chemie a fyzika
·         Doporučuji si projít testy z minulých let, některé otázky byly podobné

Tipy:
·         Pokud je váš počtářský um podobný mému, tj.rovná se nule a dokonce už i laškuje se zápornými hodnotami,  doporučuji si najít někoho na doučování. Jakmile to jednou pochopíte, už to nezapomenete. Je naprosto k ničemu učit se příklady, ať už chemické nebo fyzikální, nazpaměť.
·         Když se nedostanete napoprvé, neznamená to, že na to nemáte. Pokud je medicína vašim snem tak to zkoušejte a zkoušejte a jednoho dne to vyjde.
·         Nechci nikoho podceňovat, ale je vhodné myslet už dopředu na možnost, že to nemusí vyjít. Je vhodné si zvolit nenáročnou školu, podobného zaměření. Já osobně strávila rok na Ústeckém UJEPu, obor fyzioterapie. A i když, je spousta chyb, které bych téhle škole mohla vytknout, nemůžu popřít, že pro mě byla i velkým přínosem. Za prvé nevypadnete ze studijního režimu, za druhé vám předměty jako anatomie a latina u přijímaček hodně pomohou.

sobota 3. října 2015

Zápis, adapťák a stěhování na kolej

Slíbený pořádný článek budete muset oželet, protože mi ho blogger z nějakého neznámého důvodu (opravdu nechápu a jsem velmi načuřená!) celý smazal. Vezmu to tedy jen ve zkratce, stejně už to v mnoha podobách můžete nalézt u jiných mediků :) (všechno má krásně popsané Lady Gingiva, opravdu návštěvu a počtení doporučuju).

Zápis:

  • Nakraďte si co nejvíc potvrzení o studiu, budou je chtít všude :D 
  • Pokud dojíždíte, určitě si s sebou vezměte i oranžovou průkazku na slevu a rovnou si ho nechte potvrdit, ať už jezdíte levněji
  • Strčte si do peněženky všechny svoje průkazové fotky a asi tak dva měsíce je nevyndavejte, budete jich potřebovat dost - 3x na zápisu, Plzeňská karta, kolejenka...
  • Celý zápis je jedna velká autogramiáda a papírování, takže si určitě vezměte tužku

Adapťák:
Moje sportovní nadání v kostce.
Určitě jeďte! Je to sranda a přežijí to i nesportovní a nespolečenské osoby - já jsem důkazem :D Není důvod mít obavy, každý tam jede kvůli seznámení, a tak jsou všichni velmi otevření. Hodně se tam sportuje, večer se pak pije, získáte info o různých spolcích, do kterých se můžete upsat (IFMSA, Záchranáři atd) a hlavně - křest mediků si nemůžete nechat ujít! Až by jeden z toho uronil slzičku, jak to bylo hezky připravené :D
Hodnotím to fakt kladně a moc za to děkuji organizátorům :)

Stěhujeme se na kolej:
Tak, já už jsem konečně tento týden zřela svojí kolej a mám k tomu samozřejmě pár poznatků :D
V Plzni si můžete vybrat z několika kolejí - tři od Karlovky (Bolevecká, ŠAF a Heyrovského) a někteří bydlí i na kolejích od ZČU. Já si podle referencí od ostatních vybrala Bolevec - prý klidná a hlavně pět minut od všeho, ale i ŠAF si hodně lidí chválí a Heyrák je prý nejlepší pařící kolej, takže ať si každý vybere dle svého gusta :D
Pokud byste si nebyli jistí, co všechno si s sebou zabalit, na FB stránce se objevil skvělý odkaz: co si sbalit na kolej. Ten seznam je naprosto dostačující, já už jen pár věcí dodám:
  • ložní prádlo i peřiny jsou na Bolevecké naprosto v pohodě, původně jsem si vezla svoje, ale není to potřeba.
  • Kabel k internetu určitě.
  • Kuchyňka je opravdu malinká, takže na žádné vyvařování to není :D Jestli je společná na patře jsem ještě nezkoumala, ale myslím, že budu ráda, když tam zvládnu ovesnou kaši a palačinky.
  • Doporučuju i nůžky, izolepu (ta spraví všechno!), sešívačku a kancelářské sponky.
  • Klidně i košťátko a lopatku, ale asi je tam i na půjčení.
  • Lampičky nejsou.
  • Pokud máte zajímavě vypadající židli jako já, tak podprdelník je potřeba.
  • Moc si toho neberte nebo se nevejdete jako já :D
Jinak kolej není úplně špatná, dle mého osobního názoru, jen jsem byla poněkud zklamaná, protože jsem tři roky zpátky byla na kolejích v Ústí nad Labem a za menší peníze měli mnohem víc muziky (resp. prostoru). Cítím se tam trochu stísněně :D Taky mi přijde jako zvláštní řešení, že mezi pokoji v buňce je průchozí koupelna. Uh...
Možná ještě na celou kolej ale změním názor, zatím jsem tam moc nepobyla a všechno asi neobjevila. Třeba pak hodím update :D

To je asi všechno k mému předmedicínskému období. Teď už jenom odpočítávání do začátku školního roku (a taky následné modlení, aby už byly prázdniny :D).

Když si odmyslíte všechny ty věci a necháte jen nábytek a přimyslíte opotřebení, tak je to dost věrná podoba :D

Kolejní update:

  • Vaříme ve skříni
  • Fén v 6 ráno, když vy můžete spát až do 8, to je na poplácání po zádech, Nejlépe sekyrou.
  • Pokud spíte na špatné straně pokoje, tak třímetrový kabel na net těžce nestačí k posteli. Vlastně stačí jen tak do půlky stolu a buďme rádi.
  • Pokud můžete a chcete, určitě si zařiďte na pokoj/buňku wifi - na mobil (nemáte-li data či je máte omezená), na ležení s notebookem v posteli bez zbytečného kabelu... :D
  • Už jsem zjistila další věci, co nám chybí: lavor na nádobí (mytí v umyvadle na záchodě ftw); do koupelny rovnou malý stolek, stojan nebo skřínku na hygienické potřeby (zvlášť pro holky); stoličku nebo takové ty schůdky - pro menší osoby, přendavání židle je věčný opruz; spoustu krabic, krabiček, pořadačů, háčků, věšáků; přehoz přes postel a to by mohlo být zatím vše :D
  • Pro mediky samozřejmě plášť a přezůvky :)

pátek 2. října 2015

Proč nakonec medina a moje další školy

Varování: Začátek bude hrozná okecávka! Pro slabší povahy vědci doporučují metodu TL;DR.

Není nad výstižný obrázek.
Už v prvním článku - a i názvem blogu - jsem předeslala, že medicína není moje vysněná škola už od plenek. Což ale u mě není nic divného, protože jsem proměnlivá jako aprílové počasí a od školky jsem vystřídala touhu po tak asi 23 456 povolání, tedy asi všechny, co na světě jsou. Chtěla jsem být popelář, archeolog, spisovatel (to se mě drží pořád, ale asi na to nemám předpoklady :D), malíř... Akorát kosmonaut mě nikdy nelákal. Dlouhou dobu (s přestávkami) jsem měla v merku i tu medicínu - nejdřív jsem to jako chytré dítě (rozuměj: vybočovala jsem z průměru na špatné základce, učitelé mě milovali a pomalu mi provolávali slávu, a tak mi to pěkně stouplo do hlavy :D přechod na gympl mezi stejně nadprůměrné byl pro mě šílená sprcha, ale bylo to potřeba) viděla jako samozřejmou budoucnost. Pak nám jednou na biologii profesorka pustila operaci srdce a mě se to tak zalíbilo, že se mě asi rok či dva držel kardiochirurg.
Teď už vím, že chirurg ze mě určitě nebude, protože jsem nervák, trémista, nevydržím dlouho stát a ruce se mi klepou naprosto normálně. Ale stejně nakonec medicína nebyla moje primární volba, ačkoliv jsem se pořád držela přírodovědného směru (po kardiu mě nadchla farmacie).

Přihlášku jsem si ale v únoru podala, a to ze dvou důvodů: a) moje hlavní volba byla Lékařská genetika na MUNI a genetik ze mě může být i po 6 letech medicíny; b) rodiče; zde bych mohla předvést názornou ukázku - "Mami, podám si 4 přihlášky." "4? To je docela dost peněz..." vs "Tak si dám i medicínu, ale nevím, kterou vybrat..." "Klidně si podej přihlášky na všechny medicíny, hlavně, když se dostaneš, my ti to všechno zaplatíme!!" :D
Ale samozřejmě jsem dostatečně stará na to, abych věděla, že vybírat si VŠ podle rodičů (a kamarádů a přítelů/kyň a zvířátek...) je volovina. Jde přeci o mojí budoucnost.
Nakonec jsem tedy v rámci úspory peněz zvolila 1. LF a LFP, a to podle jednoduchých počtů - říkala jsem si, že na jedničku mám největší šanci se dostat (ach ta naivita :D) a Plzeň mi byla sympatická... spolu s 3. LF, ale já hlavně nechtěla moc do Prahy, takže to vyhrála Plzeň.

Genetika v Brně mi nevyšla, ale samozřejmě jsem si podala záchrannou na PřF v Praze a dostala se. Proč tedy nakonec nejsem tam?
- zázrakem jsem se dostala na medinu, a to beru jako znamení
- po medině ze mě může být spíš ten typ genetika, co se mi líbí
- můžu pomáhat lidem a být nějak užitečná pro společnost
- i s titulem MUDr. můžu vždycky dělat něco jiného, třeba ilustrátora, ale naopak to nefunguje - bez titulu ze mě doktor nebude
- za zkoušku nic nedáš a příště už bych se dostat nemusela
- a hlavně... moje teorie: Je lepší teď rok studovat medicínu a třeba zjistit, že mě to nebaví/nemám na to a pak pět dalších let studovat jinou školu a mít tak za sebou oněch 6 let studia, než po roce i víc na jiné škole přejít na medicínu a studovat víc jak 7 let...

Spousta lidí jako důvody udává třeba jistotu práce nebo i ty peníze, ale já to teda v tomhle zrovna nevidím moc růžově a jen budoucnost ukáže, jestli jsem měla pravdu :D

Vlastně když to tak vezmu kolem a kolem, tak asi jsem vždycky v koutku duše nad medinou přemýšlela, ale dost mě ta škola děsila.
A to z klasických důvodů:
Asi tak.
- 6 let studia
- ještě jednou... 6 let studia!! kdy budete závislí na rodičích, nic moc si neužijete...oh god why
- studium je strašně náročné a psychicky vyčerpávající a buďme upřímní, já nejsem psychicky stabilní
- po těch 6 letech to stejně nekončí, naopak pokračuje atestací - další roky...
- a po atestaci to stejně nekončí a člověk se učí celý život
- strašná zodpovědnost
- velká dřina
- peníze začnou tak nějak odpovídat až po atestaci a to je za sakra dlouho


Tyhle záporné body u mě stejně nezmizely, takže se pořád zaobírám tím, jestli jsem si dobře vybrala, jak to zvládnu... A bojím se, že to zjistím pozdě. Ale risk je někdy zisk (aneb chlácholím sama sebe :D), tak uvidíme.


A co moje další školy?

1) Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, obor Lékařská genetika a molekulární diagnostika, Brno
Asi tři roky starý obor, jediný v republice, možnost až magistra. Po vystudování z vás bude kvalifikovaný pracovník např. v laboratořích - různé genetické testy nebo umělé oplodnění...
Berou poměrně maloučko lidí, loni se hlásilo nějakých 600 a brali jich 34. Letos jen 30.
Přijímací zkoušky se skládají z klasických brněnských Testů studijních předpokladů (doporučuji je procvičovat, ona je to i docela sranda :D) a testu z biologie se základy chemie, který je z úplných základů - např. jaké srdce mají ryby, který typ cévních svazků se vyskytuje ve stonku atd. Pokud se připravíte na bio a zvládnete TSP, tak to máte jasné :) Já se samozřejmě nepřipravila a biologii jsem projela na jednoduchých otázkách, TSP se mi dost povedly. Z bio můžete získat 700 bodů a z TSP jen 300, celkem tedy 1000.
Nevýhodou přijímaček (podle mě) je to, že jsou už na začátku května, tedy v průběhu maturit a to jednomu k učení moc nepřidá.
Více: zde

2) Vysoká škola chemicko-technologická, obor Bioinformatika, Praha
Co k tomuhle říct... :D Chtěla jsem nějakou jistotu a tenhle obor se mi jako jediný na VŠCHT zalíbil. Je meziuniverzitní, některé hodiny probíhají na ČVUT (který je hned vedle) a součástí je i programování, ale bylo mi řečeno, že se učí hezky od základů.
Na tuhle školu vás na 90% vezmou, ale první ročníky pak brutálně prosejou na matematice, tak pozor. Přijímací zkoušky se nedělají, bere se to jen podle vysvědčení - známky z matematiky a chemie.
A přihlášky jsou sympaticky až do konce března :D

3) Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, obor Molekulární biologie a biochemie organismů, Praha
Zvoleno kvůli možnosti magisterského studia genetiky. Lidí se sem hlásí dost, ale berou zhruba polovinu, takže šance je dost vysoká. Přijímací zkoušky se skládají ze Všeobecných studijní předpokladů a oborového testu, kde si můžete zvolit chemii či biologii. Já si vybrala biologii a test poměrně odpovídal tomu, co mají jako ukázku na stránkách. Ale měla jsem z něj zvláštní pocit, jak když mám vše špatně :D VSP mi vyhovovaly o dost méně než TSP (které jsou tak hezky koncipované) a moc si je ani nepamatuju, prostě test logiky a paměti :D
Více: zde

P.S.: Dostala jsem se na čtyři školy (nad Brnem brečím do teď :D)

neděle 27. září 2015

Přijímací zkoušky (2015)

Během čekání na začátek školního roku mě napadlo pár (klasických) článků, které bych mohla sepsat a zveřejnit. Nevím, jak moc velkou budou mít informační hodnotu, asi ani nebudou moc dlouhé, ale třeba to někomu pomůže :D I když už to psali asi všichni, takže to nebude nic nového.

Vidím to na:
- přijímací zkoušky
- proč medicína + další "moje" školy
- zápis + něco ke kolejím + adapťák

Vrhněme se tedy na první věc :)

Na medicínu se lze dostat několika způsoby. Pokud máte super výsledky ve škole po celé čtyři roky, mohou vás vzít na průměr (bez přijímaček neberou snad jen na 2. LF a na 3. LF jen za zvláštních podmínek). Každá z fakult má různou hodnotu maximálního průměru, ale ta se stejně ještě sníží, protože se tam hlásí dost lidí s velmi dobrým průměrem. Tudíž já se se svým 1,19 (některé fakulty berou do 1,20) nikde nechytala :D
Další možností jsou pak přijímací zkoušky, na které se buď naučíte nebo stejně jako já zvolíte cestu náhody alias "mám fakin' štěstí" :D
Moje oblíbená metoda "Som čarovný"


Jak se připravit na zkoušky
Určitě dobrou věcí je si za maturitní předměty zvolit dva ze zkouškové trojice biologie-chemie-fyzika. Rozhodně to přípravu dost usnadní, protože nebudete muset svůj čas dělit mezi maturu a přijímačky. Já měla kombinaci biologie-chemie, k tomu i z obou předmětů semináře (biosem mi v tomhle velmi pomohl, protože jsem konečně dostala učitelku, která nám každé téma neosekala na "základy pro všechny").
Dále asi všechny školy nabízejí přípravné kurzy. K těm nemám moc, co říct, protože když jsme se o tom doma bavili, tak mi rodiče řekli: "Když budeš chtít, tak se všechno naučíš sama a žádný kurzy nepotřebuješ.". Navíc jsou dost drahé. Z mého okolí na ně chodili 3 lidi, všichni na 1.LF a výsledkem budiž to, že dva z nich se nedostali na žádnou medicínu a třetí šla stejně bez přijímaček. A moc pochvalně se o tom nevyjadřovali. Ale záleží na každém :)
Užitečnou věcí jsou fakultami vydávané modelové otázky. Pokud to myslíte vážně, tak je určitě doporučuju! Já sama měla modelovky z Plzně (velmi příjemně vyhlížející tenké knížky s nezákeřnými otázkami) a pár dní před zkouškami na 1. LF se mi do ruky dostaly i její modelovky (varianta 3 knížky - nazvala bych to výtvorem pekelným). Jak moc se mi osvědčily si můžete přečíst o něco níže :) Ale jsou dobré i jen na procvičování a zjišťování mezer či okruhů, které se u přijímaček budou vyskytovat.

A ještě doporučuju se na netu dobře informovat o přijímačkách, i se poptat aktuálních studentů, abyste byli dostatečně vyzbrojeni. Já to neudělala a pak jsem se třeba na přijímačkách na PřF divila, že se píše všeobecný test a co má zatraceně za části :D A největším překvapením byla jedničková multiple-choice a bezkalkulačkovost, to mě odrovnalo :D


A teď už k přijímacím zkouškám.


Den D aneb co-to-sakra - 1. LF
1. LF nebyla úplně mojí vytouženou školou, takže na přípravu jsem se dost vykašlala, na informace jsem se dost vykašlala a v hlavě jsem měla akorát to, že vůbec netuším, kde najdu Oční kliniku a že to bude trvat šíleně dlouho.
Nejdelší je chemie (bůh ví proč, prohodila bych s fyzikou), pak fyzika a nakonec biologie - ta trvá "jen" 1,5 hodiny. Všechny tři předměty pak mají 100 otázek.
U zkoušek nemůžete mít PSP a - což je nejhorší - ani kalkulačku. Vzhledem k tomu, že já jsem od šesté třídy měla kalkulátor přilepený k ruce, tak jsem den před přijímačkama strávila doháněním svých matematický mezer. A řeknu vám, výpočet pH bez kalkulačky je fakt chuťovka :D
Ze samotných testů si akorát pamatuju ten pocit marnosti a totálního prázdna. Chemie ještě docela šla. U fyziky jsem se ze začátku snažila vypočítat aspoň příklady (ale to bych si musela pamatovat i ty nezákladní vzorečky), což jsem vzdala po té, kdy jsem vítězoslavně konečně spočítala masakrální stavovou rovnici a zjistila jsem, že jsem zapomněla jednu veličinu převést. Pak už to byla jen Sportka a soutěž o nejkrásnější vzor v těch zatracených kroužcích. A biologie už jenom marnost nad marnost a zoufalé lovení aspoň něčeho (protože modelovky pro bio jsem si přečetla jednou celé! *slow clap*).
Byla jsem tak vycucaná a unavená a bylo mi tak špatně, že jsem po příjezdu domů jen spala :D
Asi jsem to moc prožívala. Ale ono vás hodně znejistí i to, že všichni kolem vás všechno umí, modelovky by odříkali i pozpátku a jestli ne, tak to aspoň dobře hrají :D

Nakonec jsem o tři dny později po Plzni zjistila, že jsem zázrakem přijatá. Zachránila mě chemie a bonifikace z matiky, přijata jen o jeden bod :D

Ještě k testům - letos prý poprvé nebyly testy přesně z modelovek. Jelikož já je neuměla, tak vám to nemůžu potvrdit, ale moc jednoduché to fakt nebylo.

Den D aneb bring-it-on - LF Plzeň
V Plzni byly o dost milejší přijímačky, dle mého soudu. Méně otázek (50), méně času (ale neuvěřitelně dostačující; myslím, že to bylo 1,5 hodiny na každé? Ale třeba chemii jsem měla za 20 minut, bio za půl hoďky... Oni i sami to zkracovali, když všichni byli hotoví.). Taky to asi byly nejjednodušší zkoušky ze všech 4, co jsem dělala :D
Chemie a fyzika úplně odpovídali modelovkám - cestou do Plzně jsem si ještě projížděla obecnou chemii a to samé slovo od slova, prvek od prvku, číslo od čísla jsem měla v testu. U fyziky možná změnili čísla, tu jsem si tak nepamatovala.
Biologie byla naopak úplně odlišná od modelovek, ale pořád zůstávala v rámci gympláckých osnov, nic složitého, pokud jste se dobře připravili.
Proto vážně investici do modelovek doporučuju, i když nemůžu zaručit, že tohle bude i příští rok :) Ale nic za to nedáte.

Výsledkem bylo přijetí - žádný bodový zázrak, ale ani to nebylo těsně jako u jedničky, hezký střed. No, na zubaře bych se nedostala :D Naštěstí jsem nechtěla.
Samozřejmě jsem měla velkou radost a o dva dny později se definitivně rozhodla pro medicínu v Plzni :)

A to jsem tu školu ještě vlastně ani neviděla (nebyla jsem na DOD), jen ŠAF :D Ale Plzeň se mi jako město líbí a Prahu jsem nechtěla, takže jasná volba :)