4. týden v plném proudu

Hned na úvod se přiznám, že poslední dobou moc nevím, o čem psát. Asi budu další medický blog jen o učení, protože mi přijde, že nemám žádné zajímavé zážitky, na praktika jsem vyfásla samé nehláškující a nenáročné vyučující. A vlastně se ani neučím :D
Největší událost posledních dní budiž to, že už mám bohužel konečně po kostech (pominu-li lebku) a už mě čekají jen horší věci. Hahaha.

Krátký přehled několika málo událostí:

• Ano, začínám vynechávat některé přednášky, je to úspora času i nervů :D (aneb biologie, každý ví)
• S postupným probíráním látky na latině se z anatomie začíná stávat docela pochopitelná věc. Ale jen docela.
• Nebaví mě se učit. Fakt strašně moc. Vím, že je to docela brzo :D Třeba se to srovná, zatím nejsem vůbec zvyklá.



Ano, šla jsem na medinu přesně proto,
abych vás mohla léčit.

• Víkend jsem strávila nad ančou (Tedy, spíš jsem chtěla. Jinak jsem úspěšně prokrastinovala nad tou spoustou medických článků, které vyrazily jako houby po dešti. Ale napsat vlastní, to nee :D).
• Zažila jsem si svojí "chvilku slávy", když jsem v domovské obci vyšla mezi lidi a poslouchala výživné řeči typu: "Bolí mě uzlina na krku, co mi je?" / / "Jak se latinsky řekne "Jdi do háje?" / / "Kdy už nás budeš léčit?"
• Řezy končetinami Y U so hard.
• Fronty na přednášky stále nijak markantně nemizí (kromě těch předmětů, na které jsem přestala chodit).
• Miluju Plzeň.
• Ne, vážně se mi tu moc líbí.
• Medicína je fajn. Zatím.

Medická beánie

alias pasování prváků. Pro nás, co jsme byli křtěni už na seznamováku, to nebylo nic nového, ale ten zbytek se už může cítit pořádně medicky :D Spočívá to v tom, že přijdete do Pantheonu a přilepíte se k podlaze, protože vytírání asi neznají, proběhnou soutěže o super ceny (poukázka na lasergame, bowling...) a nakonec s nafouknutou gumovou rukavicí na hlavě složíte přísahu. A pak se pije :D

Akce se konala ve středu, takže by jeden čekal, že ve čtvrtek ráno, kdy nám začíná přednáška z anatomie v 7:30, nebude fronta, ba ani noha, a přitom v 6 hodin ráno už zas byla plná celá chodba!! Neuvěřitelný, nechápu, asi to vzdávám :D

Imatrikulace

Takové slavnostnější pasování :D Myslím, že je to stejné úplně všude a netřeba rozepisovat. Už mám konečně index & šance vytáhnout šaty a lodičky, oujé. A taky celý den odpadla výuka, což spolu se středečním svátkem vytváří krásné dva dny flákání a válení v posteli.

Zkoušení z kostí

A pak samozřejmě velká událost, moje první zkoušení na vysoké škole, které jsem náležitě prožívala. Nakonec se nebylo čeho bát, paní lektorka je naprosto v pohodě, všichni jsme prošli a nijak nás nedusila. Původně jsem sice minulý týden chytla paniku, protože jsme šli na pitevnu a na těch kostech jsem ty pojmy absolutně neviděla: Je to fossa nebo divná ohryzanina? Kde by na téhle krásně ploché kosti asi tak měl být ten žlábek? apod... Ale bylo to dost jednoduché, no :D Aspoň co se našeho kruhu týče. Jen jsme chodili postupně do místnosti, vylosovali si kost, zorientovali jí, popsali a šli se známkou. Jiné kruhy to mají dost náročnější.
Pro ty kruhy, co to ještě čeká: Hodně štěstí! Je ho potřeba :D

Včera se ještě konalo Heyrácké kladivo, kde jsem sice nebyla, ale legendy praví, že to stálo za to :D A čekají nás Fakultní pijavice - darování krve :)

A já se jdu konečně dokopat k latině... Tak nějak všechny předměty kromě anatomie úspěšně vypouštím.

Moje poprvé aneb můj první týden

První týden na medině utekl jako tsunami (podle pocitů, které ve mně zanechal :D), a tak je načase o něm něco málo napsat. Vzala jsem to trochu humorně, spíš obrázkově (proto jsem zbytek článku dala pod perex, aby ten počet gifů někomu nezavařil počítač :D), protože text nedokáže dostatečně vystihnout mé pocity a myšlenky, které se zrovna u prvního týdne hodí.

Hned v neděli jsme měli infotour a pokud jste v Plzni nováčci, tak se to strašně hodí :)  Dojde k dalšímu seznámení nejen se spolužáky, ale i se školou a městem. Kde co je, jak si co vyběhat... Já si to chválím. A zakončení ve vysokoškolském klubu Ucho bylo třešničkou na dortu :D

Důležité info pro zájemce o medicínu v Plzni

(než na to zapomenu...)

Pokud už jste se zajímali o průběh přijímacího řízení v Plzni, určitě jste už narazili na info, že otázky na chemii jsou vybírány přímo z modelovek, a proto není tak těžké se na ně připravit.

Můj výraz, když nám to vyprávěl :D

Letos ovšem bude změna!
Dnes na přednášce z chemie nám pan doktor Babuška sdělil, že jelikož si letos po přijímacím řízení někteří uchazeči stěžovali a odvolávali se na to, že je špatné, že otázky byly z modelovek (:D) a škola jim odvolání uznala, tak pro budoucí uchazeče se test už z modelovek dělat nebude. A bude tedy těžší, "komplikovanější" jeho slovy :D

Vypadal, že to myslí smrtelně vážně, takže vám to sem raději píšu, abyste byli informovaní. A taky jsem se musela o tuhle "geniálnost" podělit, protože nadávat na to, že přijímačky byly z modelovek... To snad ne :D

Zápis, adapťák a stěhování na kolej

Slíbený pořádný článek budete muset oželet, protože mi ho blogger z nějakého neznámého důvodu (opravdu nechápu a jsem velmi načuřená!) celý smazal. Vezmu to tedy jen ve zkratce, stejně už to v mnoha podobách můžete nalézt u jiných mediků :) (všechno má krásně popsané Lady Gingiva, opravdu návštěvu a počtení doporučuju).

Zápis:

• Nakraďte si co nejvíc potvrzení o studiu, budou je chtít všude :D 
• Pokud dojíždíte, určitě si s sebou vezměte i oranžovou průkazku na slevu a rovnou si ho nechte potvrdit, ať už jezdíte levněji
• Strčte si do peněženky všechny svoje průkazové fotky a asi tak dva měsíce je nevyndavejte, budete jich potřebovat dost - 3x na zápisu, Plzeňská karta, kolejenka...
• Celý zápis je jedna velká autogramiáda a papírování, takže si určitě vezměte tužku

Adapťák:

Moje sportovní nadání v kostce.

Určitě jeďte! Je to sranda a přežijí to i nesportovní a nespolečenské osoby - já jsem důkazem :D Není důvod mít obavy, každý tam jede kvůli seznámení, a tak jsou všichni velmi otevření. Hodně se tam sportuje, večer se pak pije, získáte info o různých spolcích, do kterých se můžete upsat (IFMSA, Záchranáři atd) a hlavně - křest mediků si nemůžete nechat ujít! Až by jeden z toho uronil slzičku, jak to bylo hezky připravené :D

Hodnotím to fakt kladně a moc za to děkuji organizátorům :)

Stěhujeme se na kolej:

Tak, já už jsem konečně tento týden zřela svojí kolej a mám k tomu samozřejmě pár poznatků :D

V Plzni si můžete vybrat z několika kolejí - tři od Karlovky (Bolevecká, ŠAF a Heyrovského) a někteří bydlí i na kolejích od ZČU. Já si podle referencí od ostatních vybrala Bolevec - prý klidná a hlavně pět minut od všeho, ale i ŠAF si hodně lidí chválí a Heyrák je prý nejlepší pařící kolej, takže ať si každý vybere dle svého gusta :D

Pokud byste si nebyli jistí, co všechno si s sebou zabalit, na FB stránce se objevil skvělý odkaz: co si sbalit na kolej. Ten seznam je naprosto dostačující, já už jen pár věcí dodám:

• ložní prádlo i peřiny jsou na Bolevecké naprosto v pohodě, původně jsem si vezla svoje, ale není to potřeba.
• Kabel k internetu určitě.
• Kuchyňka je opravdu malinká, takže na žádné vyvařování to není :D Jestli je společná na patře jsem ještě nezkoumala, ale myslím, že budu ráda, když tam zvládnu ovesnou kaši a palačinky.
• Doporučuju i nůžky, izolepu (ta spraví všechno!), sešívačku a kancelářské sponky.
• Klidně i košťátko a lopatku, ale asi je tam i na půjčení.
• Lampičky nejsou.
• Pokud máte zajímavě vypadající židli jako já, tak podprdelník je potřeba.
• Moc si toho neberte nebo se nevejdete jako já :D

Jinak kolej není úplně špatná, dle mého osobního názoru, jen jsem byla poněkud zklamaná, protože jsem tři roky zpátky byla na kolejích v Ústí nad Labem a za menší peníze měli mnohem víc muziky (resp. prostoru). Cítím se tam trochu stísněně :D Taky mi přijde jako zvláštní řešení, že mezi pokoji v buňce je průchozí koupelna. Uh...

Možná ještě na celou kolej ale změním názor, zatím jsem tam moc nepobyla a všechno asi neobjevila. Třeba pak hodím update :D

To je asi všechno k mému předmedicínskému období. Teď už jenom odpočítávání do začátku školního roku (a taky následné modlení, aby už byly prázdniny :D).

Když si odmyslíte všechny ty věci a necháte jen nábytek a přimyslíte opotřebení, tak je to dost věrná podoba :D

Kolejní update:

• Vaříme ve skříni
• Fén v 6 ráno, když vy můžete spát až do 8, to je na poplácání po zádech, Nejlépe sekyrou.
• Pokud spíte na špatné straně pokoje, tak třímetrový kabel na net těžce nestačí k posteli. Vlastně stačí jen tak do půlky stolu a buďme rádi.
• Pokud můžete a chcete, určitě si zařiďte na pokoj/buňku wifi - na mobil (nemáte-li data či je máte omezená), na ležení s notebookem v posteli bez zbytečného kabelu... :D
• Už jsem zjistila další věci, co nám chybí: lavor na nádobí (mytí v umyvadle na záchodě ftw); do koupelny rovnou malý stolek, stojan nebo skřínku na hygienické potřeby (zvlášť pro holky); stoličku nebo takové ty schůdky - pro menší osoby, přendavání židle je věčný opruz; spoustu krabic, krabiček, pořadačů, háčků, věšáků; přehoz přes postel a to by mohlo být zatím vše :D
• Pro mediky samozřejmě plášť a přezůvky :)

Proč nakonec medina a moje další školy

Varování: Začátek bude hrozná okecávka! Pro slabší povahy vědci doporučují metodu TL;DR.

Není nad výstižný obrázek.

Už v prvním článku - a i názvem blogu - jsem předeslala, že medicína není moje vysněná škola už od plenek. Což ale u mě není nic divného, protože jsem proměnlivá jako aprílové počasí a od školky jsem vystřídala touhu po tak asi 23 456 povolání, tedy asi všechny, co na světě jsou. Chtěla jsem být popelář, archeolog, spisovatel (to se mě drží pořád, ale asi na to nemám předpoklady :D), malíř... Akorát kosmonaut mě nikdy nelákal. Dlouhou dobu (s přestávkami) jsem měla v merku i tu medicínu - nejdřív jsem to jako chytré dítě (rozuměj: vybočovala jsem z průměru na špatné základce, učitelé mě milovali a pomalu mi provolávali slávu, a tak mi to pěkně stouplo do hlavy :D přechod na gympl mezi stejně nadprůměrné byl pro mě šílená sprcha, ale bylo to potřeba) viděla jako samozřejmou budoucnost. Pak nám jednou na biologii profesorka pustila operaci srdce a mě se to tak zalíbilo, že se mě asi rok či dva držel kardiochirurg.
Teď už vím, že chirurg ze mě určitě nebude, protože jsem nervák, trémista, nevydržím dlouho stát a ruce se mi klepou naprosto normálně. Ale stejně nakonec medicína nebyla moje primární volba, ačkoliv jsem se pořád držela přírodovědného směru (po kardiu mě nadchla farmacie).

Přihlášku jsem si ale v únoru podala, a to ze dvou důvodů: a) moje hlavní volba byla Lékařská genetika na MUNI a genetik ze mě může být i po 6 letech medicíny; b) rodiče; zde bych mohla předvést názornou ukázku - "Mami, podám si 4 přihlášky." "4? To je docela dost peněz..." vs "Tak si dám i medicínu, ale nevím, kterou vybrat..." "Klidně si podej přihlášky na všechny medicíny, hlavně, když se dostaneš, my ti to všechno zaplatíme!!" :D
Ale samozřejmě jsem dostatečně stará na to, abych věděla, že vybírat si VŠ podle rodičů (a kamarádů a přítelů/kyň a zvířátek...) je volovina. Jde přeci o mojí budoucnost.
Nakonec jsem tedy v rámci úspory peněz zvolila 1. LF a LFP, a to podle jednoduchých počtů - říkala jsem si, že na jedničku mám největší šanci se dostat (ach ta naivita :D) a Plzeň mi byla sympatická... spolu s 3. LF, ale já hlavně nechtěla moc do Prahy, takže to vyhrála Plzeň.

Genetika v Brně mi nevyšla, ale samozřejmě jsem si podala záchrannou na PřF v Praze a dostala se. Proč tedy nakonec nejsem tam?
- zázrakem jsem se dostala na medinu, a to beru jako znamení
- po medině ze mě může být spíš ten typ genetika, co se mi líbí
- můžu pomáhat lidem a být nějak užitečná pro společnost
- i s titulem MUDr. můžu vždycky dělat něco jiného, třeba ilustrátora, ale naopak to nefunguje - bez titulu ze mě doktor nebude
- za zkoušku nic nedáš a příště už bych se dostat nemusela
- a hlavně... moje teorie: Je lepší teď rok studovat medicínu a třeba zjistit, že mě to nebaví/nemám na to a pak pět dalších let studovat jinou školu a mít tak za sebou oněch 6 let studia, než po roce i víc na jiné škole přejít na medicínu a studovat víc jak 7 let...

Spousta lidí jako důvody udává třeba jistotu práce nebo i ty peníze, ale já to teda v tomhle zrovna nevidím moc růžově a jen budoucnost ukáže, jestli jsem měla pravdu :D

Vlastně když to tak vezmu kolem a kolem, tak asi jsem vždycky v koutku duše nad medinou přemýšlela, ale dost mě ta škola děsila.
A to z klasických důvodů:

Asi tak.

- 6 let studia
- ještě jednou... 6 let studia!! kdy budete závislí na rodičích, nic moc si neužijete...oh god why
- studium je strašně náročné a psychicky vyčerpávající a buďme upřímní, já nejsem psychicky stabilní
- po těch 6 letech to stejně nekončí, naopak pokračuje atestací - další roky...
- a po atestaci to stejně nekončí a člověk se učí celý život
- strašná zodpovědnost
- velká dřina
- peníze začnou tak nějak odpovídat až po atestaci a to je za sakra dlouho


Tyhle záporné body u mě stejně nezmizely, takže se pořád zaobírám tím, jestli jsem si dobře vybrala, jak to zvládnu... A bojím se, že to zjistím pozdě. Ale risk je někdy zisk (aneb chlácholím sama sebe :D), tak uvidíme.


A co moje další školy?

1) Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, obor Lékařská genetika a molekulární diagnostika, Brno
Asi tři roky starý obor, jediný v republice, možnost až magistra. Po vystudování z vás bude kvalifikovaný pracovník např. v laboratořích - různé genetické testy nebo umělé oplodnění...
Berou poměrně maloučko lidí, loni se hlásilo nějakých 600 a brali jich 34. Letos jen 30.
Přijímací zkoušky se skládají z klasických brněnských Testů studijních předpokladů (doporučuji je procvičovat, ona je to i docela sranda :D) a testu z biologie se základy chemie, který je z úplných základů - např. jaké srdce mají ryby, který typ cévních svazků se vyskytuje ve stonku atd. Pokud se připravíte na bio a zvládnete TSP, tak to máte jasné :) Já se samozřejmě nepřipravila a biologii jsem projela na jednoduchých otázkách, TSP se mi dost povedly. Z bio můžete získat 700 bodů a z TSP jen 300, celkem tedy 1000.
Nevýhodou přijímaček (podle mě) je to, že jsou už na začátku května, tedy v průběhu maturit a to jednomu k učení moc nepřidá.
Více: zde

2) Vysoká škola chemicko-technologická, obor Bioinformatika, Praha
Co k tomuhle říct... :D Chtěla jsem nějakou jistotu a tenhle obor se mi jako jediný na VŠCHT zalíbil. Je meziuniverzitní, některé hodiny probíhají na ČVUT (který je hned vedle) a součástí je i programování, ale bylo mi řečeno, že se učí hezky od základů.
Na tuhle školu vás na 90% vezmou, ale první ročníky pak brutálně prosejou na matematice, tak pozor. Přijímací zkoušky se nedělají, bere se to jen podle vysvědčení - známky z matematiky a chemie.
A přihlášky jsou sympaticky až do konce března :D

3) Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, obor Molekulární biologie a biochemie organismů, Praha
Zvoleno kvůli možnosti magisterského studia genetiky. Lidí se sem hlásí dost, ale berou zhruba polovinu, takže šance je dost vysoká. Přijímací zkoušky se skládají ze Všeobecných studijní předpokladů a oborového testu, kde si můžete zvolit chemii či biologii. Já si vybrala biologii a test poměrně odpovídal tomu, co mají jako ukázku na stránkách. Ale měla jsem z něj zvláštní pocit, jak když mám vše špatně :D VSP mi vyhovovaly o dost méně než TSP (které jsou tak hezky koncipované) a moc si je ani nepamatuju, prostě test logiky a paměti :D
Více: zde

P.S.: Dostala jsem se na čtyři školy (nad Brnem brečím do teď :D)