Přijímačky 2017

Dneska krátce k proběhnuvším přijímacím zkouškám do Plzně.

Pokud vás zajímá, jak probíhaly přijímačky letos a další tipy k nim, navštivte blog nového kolegy z Plzně, který se pustil na zubařskou cestu:

Zubařuju si to v Plzni: Přijímačky

Má to tam krásně stručně a jasně, bez zbytečných pocitových výlevů. Zároveň tam na vás čekají a budou čekat články o přípravě, kde se dělí o své strategie učení. 

Koho zajímá zubní v Plzni, šup tam! Já sama se těším na jeho články po prváku :B

Jinak, nikdo jiný se mi k přijímačkám nepřihlásil, takže víc úhlů pohledu nebude, pardon :D Ale u Lea (můžu ti tak říkat? :D) najdete všechno, co potřebujete.

Zároveň zdravím všechny nově přijaté mediky a gratuluji, ať už jdete do Plzně, Prahy, Brna, Hradce, Olomouce, Ostravy nebo na Slovensko. Překonali jste těžkou překážku na vaší cestě a ještě těžší vás čekají, ale když zamakáte a/nebo upadnete do kopy hnoje štěstí, tak to zvládnete!

Fyziologie

Výzva: Pořád hledám sdílného účastníka přijímacích zkoušek, prosím ozvěte se mi do mailu! :)

Fyziologie je dvousemestrální předmět, královna druhého ročníku. Nastanou chvíle, kdy si z ní budete trhat ten zbytek vlasů, co vám ještě na hlavě zůstal z předchozích předmětů, a hledat si nějakou hezčí školu. Anebo vás bude bavit a zajímat. Každý jsme nějaký.

O relativitě náročnosti předmětů letního semestru jsem polemizovala v článku o biochemii. Pro mě byla fyziologie to horší. Je to druhý předmět po biologii, který mě rozbrečel ze své podstaty. Ano, den před zkouškou z anči jsem volala rodičům a bulela do telefonu, že to nedám. U fyzioly jsem ale bulela už v půlce učení, hezky u kardia a dobrou čtvrthodinu, protože #jauzsetonechciucit a #proczrovnaja. Je to sice zajímavý předmět a leckdy dává smysl, ale jen do té doby než si to musíte pamatovat.

Přednášky:
V zimáku jsou dvakrát týdně a letňáku dokonce třikrát (út, st, pá). Většinu roku jsme je měli v PAV, poté nám slavnostně otevřeli Modrou posluchárnu a přednášky se konaly tam. Přednášející se střídají po tématických blocích a skvělou věcí je, že vám vždy na email předem přistane prezentace, kterou si můžete stáhnout/vytisknout a vzít s sebou na přednášku a o to víc můžete poslouchat.

Jsou přednášky z fyzio k něčemu? To jako vždy nechám na vašem uvážení. Z mého pohledu poměrně ano. Docela poctivě jsem je odchodila až do kardia, pak se chytla na část endokríny a smysly. Prezentace jsou sice hezky zpracované, ale také hodně stručné, proto se vyplatí si do nich na přednáškách vpisovat poznámky (komplexní je dýchání, endokrína a ledviny). Pomůže vám to pak při učení na zkoušku, kdy jsou k některým okruhům omezené nebo nedostatečné zdroje. Prezentace z endokrinologie pak využijete úplně, protože jsou stavěny přesně podle sylabu a napsané je tam všechno. Víc takových materiálů! :D

Praktika:

Probíhají v UNIMEC, v zimáku asi tříhodinová, v letňáku asi čtyřhodinová. Docela nekonečná morda. Některá cvičení jsou zajímavější, jiná dost nudná, a taky hodně záleží na vyučujícím. Jedna doktorka svým skupinám dávala na hodinách testíky za plusové body a kdo měl na konci roku nejvíc bodů, ten měl dostat plyšovou červenou krvinku. A to už je na zvážení! :D já jí už totiž dlouho chci, možná jste si všimli, že jsem na krvinky trochu ujetá

Témata se prý každý rok trochu mění, naše šla takto:

• Obecná fyziologie a vzrušivky
• Fyziologie dýchání (fuj)
• Fyziologie krve a imunitního systému
• Fyziologie krevního oběhu (fuj)
• Fyziologie GIT
• Fyziologie CNS

Na praktikách si budete zkoušet odběr krve, natočit EKG a zaznamenávat srdeční ozvy, hodnotit jídelníčky nebo třeba měřit rozsah svého zorného pole.

Zvlášť nabírání krve se nebojte a jděte do toho, na ošetřovatelské praxi jako když to najdete! My jsme se k nabírání vůbec nedostali (byla jenom ukázka a vyprávění správného postupu) a já pak musela zneužít svojí rodinu, abych se na praxi necítila blbě, že neumím vůbec nic :D

Zápočtové testy:

Po každém tématickém bloku praktik vás čeká počítačový test s 20 otázkami ano-ne, k tomu, abyste prošli, jich správně musíte mít aspoň 16. Všechny otázky dostanete týden dopředu i se správnými odpověďmi (!). Víc jednodušší už to snad udělat nemohli :) Ty samé otázky jsou také ve zkouškovém testu, jenom obohacené o témata, která se na praktikách neprobírala.

Pokud stejně jako já si před projížděním otázek radši projdete i teorii, budete to mít chvílema krušné s materiály. Bohužel neexistuje jedna kniha, z které je dobré vycházet. Kittnar nebo Trojan vypadají komplexně, ale brát se z nich dá jenom něco, u některých témat ústav samozřejmě kopíruje jím vydaná skripta. Proto tu nechám svoje tipy, z čeho jsem se na jednotlivé testy učila já :)

• Vzrušivky & obecná fyzio - prezentace z přednášek, tělesné tekutiny z praktik a skripta od Pučelíka - Obecná fyziologie vzrušivých tkání (dají se stáhnout a asi i sehnat na burze)
• Dýchání - skripta Fyziologie dýchání od Slavíkové & Švíglerové
• Krev & imunita - materiály z moodle od doktorky Chottové-Dvořákové, Trojan/Kittnar na imunitu
• Kardio - tady je to na materiály skoupé... asi se hodně využijí přednášky, já na ně nechodila, protože mě nudily, takže si nejsem jistá. Osobně jsem využila skripta od Pučelíka - Vybrané kapitoly z fyziologie kardiovaskulárního systému, bohužel neobsahují úplně vše, proto jsem zbytek brala z Kittnara. Jo a taky slzy.
• GIT - bohatě stačí skripta Fyziologie gastrointestinálního traktu od Švíglerové
• Smysly - já jsem jela materiály z přednášek, protože jsem nestíhala, ale jinak jsou vyčerpávajícím způsobem zpracované v Králíčkovi - Úvod do speciální neurofyziologie

pozn.: Někdo doporučuje na všechno jenom Ganonga, s tím bohužel nemám zkušenosti.

Materiály:

viz výše, plus

• obecná fyziologie - přednášky, popř. Kittnar/Trojan
• ledviny - prezentace pro zubaře od doktorky Čedíkové (krátká, stručná, jasná), prezentace od doc. Kuncové, Tubulární procesy z mefanetu
• CNS - Králíček + přednášky; EEG - na mefanetu
• endokrinologie - přednášky
• zkouškové otázky, které tak různě putovaly ročníkem, ale nebyly 100 % využitelné
• fyziologický atlas
• + existuje appka, ve které jsou veškeré testové otázky ke zkoušce a můžete se z nich dokola zkoušet (osobně nevyužito, ale přijde mi to jako super nápad)

Zkouška:

Skládá se ze tří částí - počítačový test, praktická a ústní zkouška. Není to sranda. Fyziologie je jedna z nejtěžších věcí, kterou jsem si kdy rvala do hlavy, čert vem ta léta s planimetrií a mechanikou. Moc mě netěší, že mě čekají ještě horší věci. Proto jí opravdu nepodceňujte a připravte se, pokusy můžou být cenná věc.

Počítačový test probíhá v pátek na děkanátě. Čeká vás 54 jednobodových otázek ano-ne, na které máte 30 min a minimum pro postup do další části je 38 bodů. Pokud u testu neuspějete, neztrácíte pokus, což je super zpráva. Teoreticky si tak můžete nasekat testů kolik chcete anebo ho jít jen vyzkoušet, i když na ústní ještě nejste zcela připraveni. Je tu totiž možnost (nevím nakolik oficiální) si ústní zkoušku posunout o týden později. Máte tak týden navíc na učení na ústní, kdy už můžete vynechat projíždění testových otázek, což je fajn. Prý stačí jen po testu zajít za dohlížejícím a domluvit se s ním.

Další část zkoušky probíhá společně v pondělí, na Ústavu fyziologie v UNIMEC. Na každou hodinu je napsáno osm studentů, které si mezi sebe rozdělí dva zkoušející (což už je předem dáno). Nemáte to ode mně, ale když zvednete telefon a zavoláte na ústav, můžete zkusit vysondovat, kdo v ten termín zkouší :) 

Všichni čtyři studenti jdou do jedné učebny, kde se zkouší i píše příprava. Losujete si jeden papírek se čtyřmi otázkami, z nichž jedna je vždy praktická. Na potítku je k dispozici sylabus se všemi podotázkami - určitě ho používejte. Při mém zkoušení jela zkoušející podle něj a pokud jsem nějakou podotázku vynechala, tak se na to doptala. Během přípravy si vás přísedící dojde vyzkoušet z praktické části, což je jenom taková formalitka. Stačí popsat princip pokusu/cvičení, který jste na praktikách prováděli.

Samotné ústní zkoušení pak závisí na vašem zkoušejícím. Jak moc se vyhazuje netuším, ale zatím mi přijde, že to už dost lidí udělalo a nejsou tak zlí, jak se povídá. Ale taky to může být jenom můj pocit, žádné statistiky nemám (nevím ani, kolik je nás v ročníku :D).

Termínů i míst je na fyziologii dostatek, nemusíte se bát. Před testem vám emailem přijde rozpis, na kterou hodinu se k testu máte dostavit, to samé u ústní zkoušky. Emaily chodí skrze moodle, proto si zkontrolujte, že máte nastavené jejich posílání! Stala se mi kuriózní zkušenost, kdy spolužák vůbec nevěděl, že jde k ústní, protože si myslel, že se musí přihlašovat přes SIS a email mu nepřišel. Nenechte se proto také zmást rozděleným přihlašováním na test a ústní - to platí jen pro druhé a třetí pokusy a ty, kteří si chtějí ústní posunout.

Moje rady & tipy anebo co ještě nebylo řečeno:

• Kašlete na ostatní a nechte si na fyzio tolik času, kolik cítíte, že potřebujete. Ale zároveň si nenechte utéct termíny a zbytečně se nebojte a neposouvejte. Vše s rozvahou.
• Dělat biochemku i fyzio v září není úplně ten nejlepší nápad.
• Zase se mi při téhle zkoušce osvědčila síla sebevědomého vystupování a dobrého začátku. Pokud o tématu začnete dobře a je na vás vidět, že víte, o čem mluvíte, dost často vás nenechají ani dopovídat a můžete se tak vyhnout slabším částem. Ale taky samozřejmě záleží na zkoušejícím.
• Propojujte, hledejte vysvětlující videa a nezanedbejte mnemotechnické pomůcky. Představa, že se někdo tohle jenom jako stroj nadrtí, mi přijde docela šílená. Pochopením si vážně hodně usnadníte, je to logičtější než embryologie :D

Všem, které tahle nádhera ještě čeká, přeju hodně štěstí a pevné nervy! Je to sračka, ale bohužel se nedá obejít.

Topografická anatomie

Topografická anatomie je jednosemestrální předmět v zimáku, kterým konečně uzavřete anatomickou sérii. Oproti systematické anatomii si budete pískat a válet se s trávou mezi zuby, ale i přesto umí být zákeřná. Kupříkladu já jsem si s ní fakt nerozuměla (asi jako s anatomií celkově) a učení bylo utrpení. Na praxi se mě doktor při CŽK ptal na topografii inguinálního kanálu a byla jsem dutá jak bambus. Ostuda :(
All hail sluchový aparát!

Přednášky:
Konají se jednou týdně ve středu, my je měli v PAV. Rovnou se vší upřímností - byla jsem tam asi dvakrát a stačilo. Přednášel pan docent, který jel jako nafrčená fretka, nestihnete jednu věc a už se vezete. Takže jsem si ušetřila trápení a nijak tím nestrádala. Jen jsem měla trochu obavy, aby po mně u zkoušky nechtěli něco kreslit :D Ale byly liché.
Nicméně, je to na každém, jestli tam bude chodit, i tací se našli a věřím tomu, že vlastní zápisky využili.

Praktika:
Probíhají jednou za 14 dní a jsou velmi podobné předchozím praktikům ze systematické anatomie. Budete se hojně vyskytovat na pitevně, proto nezapomeňte pláště a přezůvky. Součástí výuky jsou i troje večerní pitvy.
K pitvám a popiteváku jsem něco málo psala tady a tady. Samozřejmě, že tam od vás očekávají, že znáte techniky pitvání (existuje prý video na mefanetu) a máte nastudovány veškeré struktury a regia, které budete pitvat. Ha-ha. Očekávejte, že se vás asistenti budou i ptát a ošklivě koukat.

Zápočtové testy:
Na praktikách si napíšete celkem 4 testy, a to hlavu, smysly, krk + hrudník a břicho (+ v sylabu byla i pánev, ale my jí neměli). Někdo může mít jen test, někdo poznávačku na pitevně a někdo obojí najednou. Obtížnost se liší od vyučujícího, my měli doktorku R. a nemůžu si stěžovat. Hlava byla jako poznávačka na pitevně, zbytek testy.

Materiály:

• Grim, Druga: Základy anatomie V. - Anatomie krajin těla
• Kos: Přehled topografické anatomie (mně to moc nesedlo, ale spousta lidí si to chválila)
• Yokochiho atlas
• Jiný anatomický atlas, který vám vyhovuje :D
• Memorix anatomie pro smysly i topku
• Čihák: Anatomie 3 pro smysly (a na opakování svalů se hodí i Anatomie 1)
• využila jsem i internetové zdroje - wikiskripta a další dvě stránky, které uvádím níže

(tučně, co jsem využila)

Zkouška:
Skládá se z počítačového testu a ústní zkoušky.
Počítačový test hodně připomíná ten z Anatomie, ale není takovým sítem. Málokdy jsem se setkala s tím, že ho někdo neudělal. Máte 25 otázek, multiple choice. Po internetu se povalují vytažené otázky, které si určitě projděte, je tam většina toho, s čím se můžete setkat. Zbytek je stejný - i když neuspějete, neztrácíte pokus; o ten přicházíte až při třetím neúspěchu.

U ústní zkoušky si taháte triplet, který většinou kopíruje schéma hlava/smysly - končetiny - krk/hrudník/břicho/pánev. Nemyslím si, že je ústní tak jednoduchá, jak se o ní říká, stejně jako tomu není o Anatomie (jak nás klamali s tím, že stačí test a pitevna a máte zkoušku v kapse...). Půlku úspěchu podle mě tvoří zkoušející a jeho nálada. Na potítku se mnou byl spolužák, který popsal 3A4, uvnitř byl přes půl hodiny, pořád mluvil a stejně od docenta odcházel s trojkou. Lidi, kteří si vytáhli smysly, k tomu byli tázáni na CNS a všechny možný a nemožný dráhy, takže počítejte s tím, že jenom s topkou si nemusíte vystačit a chce to zopakovat i systematickou. Mě se zkoušející ptal na klinickou anatomii. Zákeřností topky zkrátka je, že se vás můžou zeptat na cokoliv z anatomie, protože už to máte vědět. Takže s tím radši počítejte.

Jak jsem se učila:
Na topku jsem měla necelý týden a nebylo to dost. Ke zkoušce jsem šla se staženým žaludkem a rezignací, že se budu učit na horách, a hlubokou černou nevědomostí v oblasti rukou, chodidel a pánve. Nakonec se ukázalo, že ty nevědomosti byly ještě hlubší než jsem si myslela a ve více tématech :D Ale táhla jsem relativně dobře (spatium para a retropharyngeum, mediastinum a regio cruris ant.), měla štěstí na skvělého zkoušejícího a taky se mi zase osvědčilo, že je důležitý nepanikařit, nehroutit se, ale bojovat a působit aspoň trochu sebevědomě (ale samozřejmě, když víte, že víte úplný prd, tak to radši zabalte).

Učila jsem se z

• Drugy
• Memorixu anatomie
• http://topografietela.cz/
• Topografické části Atlasu člověka
• A smysly jak z Čiháka, tak z Memorixu (kde mi vyhovovaly o něco víc)

Už konečně žádná anatomie! (kecy, tý se nezbavím nikdy)

Když můžu, tak pomůžu

Dneska si vaší pozornost odchytnu jen krátce, ale zato s dobrým úmyslem (který ostatně mám vždy!).

Je to víc jak měsíc, co jsem na fb narazila na stránky Adély s Jirkou, kteří se jako dobrovolníci vydali na dobrodružnou cestu do Ugandy. Adéla je jako mnoho z nás medičkou a momentálně se stará o zdraví dětských pacientů v místní nemocnici; Jirka, ač původně stavební inženýr, se jako klaun snaží dětem vykouzlit úsměv na tváři. Jako by tohle nestačilo, rozhodli se ještě pomocí Hithitu vybrat peníze na ugandskou krevní banku.

Zdroj: hithitová stránka

Kdo prošel ohněm zkoušky z biologie, ví, co za neplechu může napáchat srpkovitá anémie. Tohle dědičné onemocnění trápí velkou část dětí v Ugandě a v akutním stavu potřebují dostat krevní transfúzi, s jejichž distribucí je v Ugandě problém. Ředitelka organizace Whisper se proto rozhodla založit vlastni nezávislou krevní banku, která těmto nemocným lidem pomůže. Jenže... Ono to není vůbec laciný.

"Pět setů pro darování krve (jehla, rukavice a dezinfekce) stojí 230 Kč.

Denní spotřeba benzínu v autě přepravujícím krev stojí 460 Kč.

Týdenní náklady na transport krve do oficiální krevní banky pro oskenování a zpětný transport do nemocnice stojí 1250 Kč.

..."

Zdroj: Fb stránka

Možná vás teď napadají otázky jako: A co ze je ta organizace Whisper zač? Kolik peněz asi tak potřebují? Nebo dokonce: Sakra, co je to ta srpkovitá anémie, na medicínu se teprve chystám! Proto neleňte a přesuňte se na jejich Hithit, kde se dozvíte víc a rovnou si můžete vybrat vaší odměnu. Půlku už mají vybranou, teď už to jenom za 14 dní dotlačit na 100 %!

A pokud vás zajímá průběh jejich pobytu, zaskočte na jejich Facebook. Medická stránka věci pro nás může být velmi zajímavá :) (taková prokrastinace bez výčitek)

Znáte to, dobrý skutek nebolí a jestli vás ještě čekají nějaké zkoušky, věřte, že tohle je instantní karma! Má to smysl.

To víte, já mám pro ty dobrovolníky slabost a Jirku s Adélou opravdu obdivují, protože tohle je reálná pomoc v praxi. Klobouček.

Biochemie

Biochemie je dvousemestrální předmět, který vás bude provázet celý druhý ročník a v létě z ní budete skládat zkoušku spolu s fyziologií. To není úplně zrovna ta nejlepší zkoušková kombinace, protože oba předměty jsou obsáhlé a náročné, takže si připravte ocelové zadky a lázeň z antistresového čaje. Nervy to budou.

Těžko se objektivně hodnotí, jestli je horší zkouška z biochemie nebo z fyziologie. Biochemie má spoustu šílených názvů (beru zpět, otevřela jsem učebnici farmakologie), vzorců a hodnot, fyziologie je oproti ní zase objemnější. A taky samozřejmě strašně záleží na tom, jak se který zkoušející zrovna vyspí. Z mého pohledu je biochemka to příjemnější, ale rozhodně bych nepodceňovala ani jedno. Hodně při učení pomůže, pokud máte solidní základy z gymnázia anebo ze zkoušky z Lékařské chemie. Ale i bez toho se to dá :D

A pokud máte pocit, že ty všemožné cykly a odbourávání nikdy moc potřebovat nebudete, přináším čerstvou perličku z praxe, kdy jsem byla včera tázána na poruchy acidobazické rovnováhy a jejich vztah k množství vápníku :D Pacient trošku hyperventiloval.

Přednášky:

Přednášky se nejdříve konaly v PAV, na letní semestr nám je přesunuly do PRO. Přednáší pouze profesor Č. Rozhodnutí, jestli na ně chodit, je na vás :D Zkuste to a uvidíte. Určitě jsou výpisky z přednášek šikovné a zjistíte díky nim to, co zhruba máte umět a nemusíte se zbytečně každý cyklus učit dopodrobna (zdravím aminokyseliny). Nicméně, dají se sehnat i bez chození na přednášky, jenom díky tomu přijdete o historky o vědcích a jiných zážitcích.

Osobně jsem se na pár přednáškách ukázala, ale jinak se přiznám, že většinu času jsem šla cestou nejmenšího odporu a časové zaneprázdněnosti.

Praktika:

Praktika z biochemie probíhají formou laboratorních cvičení a jsou během roku rozdělena do čtyř bloků, přičemž po každém píšete test. V zimním semestru si vyzkoušíte různé analytické metody a pokusíte se odhalit, zda některý z vás nemá Leidenskou mutaci, v letním vás čeká klinická biochemie a enzymologie. Jeden blok v každém semestru vždy probíhá v laboratořích PRO, druhý v CHANOSu.

Některá cvičení jsou skvělá a zajímavá, jiná obyčejná až nudná. Ale myslím, že každý si v tom najde to své, ať už jako dítě měl Malého chemika nebo ne :D Ta pravá sranda začíná ve chvíli, kdy budete hodnotit (moč měla slámovou barvu a typicky zapáchala... :D) a testovat spolužákovu moč, to poznáte, jak blízké a pevné vztahy máte, zvlášť když to vyšplíchnete vedle.

Míra příjemnosti praktik hodně záleží na přiděleném vyučujícím. Po každé hodině byste měli odevzdat zpracovaný protokol. Někteří vyučující ho nevyžadují vůbec, jiným stačí jeden za skupinu, no a pak jsou tu ti, kteří chtějí od každého vlastní protokol a v tom ještě lepším případě vás na něm budou dřít a vracet třeba 3x. Za překlepy. Fakt paráda.

Pozn. CHANOS naleznete napravo vedle PAV, je to ta první podlouhlá budova. Abyste nebloudili jako já.

Zápočtové testy:

Testy si každý vyučující připravuje sám a někdy umí být fakt zákeřné. My třeba k testu - kromě tématu - měli přiřazené i zkoušení ze vzorečků a reakcí a příklady. Radím nepodceňovat, bylo nám na začátku řečeno, že na každý test máte tři pokusy a pak jdete, tak možná je ta legenda pravdivá.

Samozřejmě, že kolují vytažené testy. Nemusí se zcela shodovat, ale rozhodně získáte představu, co vás zhruba čeká :)

Materiály:

• Biochemie od Ledviny,
• Biochemie od Matouše,
• Enzymologie a klinická biochemie od Černého a Kotyzy,
• vzorečky z prváku,
• laborky a vypracované protokoly,
• sepsané přednášky.

Zdroj: Humor na LF MU

Zkouška:

Zkouška má klasické tři části, první je písemný test, poté jdete na ústní zkoušení, kde vás čeká přezkoušení z praktik a z teoretické části.

Písemný test se píše v posluchárně PAV a je docela nepříjemný. Určitě všema deseti doporučuju, abyste si prošli vytažené testy z loňských let (ráda posloužím, napište), protože my letos měli strukturálně úplně to samé. Přiřazování metabolitů, produktů, enzymů a koenzymů (!!) k cyklům (v některých variantách jste k cyklu mohli přiřadit více látek), počet uhlíků a dusíků v dané látce, zda je látka ketogenní nebo glukogenní, řazení vzorců do cyklu/reakce + doplňkové otázky, počítání výtěžku ATP, určení poruchy ABR (což jsem moc nechápala, protože jsme nic takového na praktikách nedělali)... A samostatně se hodnotila tabulka referenčních hodnot, kde jste museli mít 100 %, jinak by prý byl u ústní velký problém (jestli to tak reálně bylo, nevím). 

Test musíte napsat na 60 %, abyste postoupili k další části zkoušky. Pokud ústní zkoušení neuděláte, test musíte psát znova! Zároveň se ho snažte napsat co nejlépe, lidé s hraničním počtem bodů od ústní odcházeli někdy dost rychle.

Na ústní zkoušce si taháte 2 kartičky, jednu s 2 otázkami na praktickou část, druhou se 4 otázkami k teoretické části. Praktická část umí potrápit, jednak proto, že se na ní člověk většinou nejvíc vykašle, druhak taky záleží na přiděleném zkoušejícím. Hodně chtějí samozřejmě vědět návaznosti - jakou poruchy může signalizovat zvýšené ALT nebo zase zvýšená hustota moči. Ale jinak platí, že pan M., ačkoliv umí zamotat, je v známkování strašně hodný :) Vděčím mu jak za Lékařskou chemii, tak Biochemii.

U zkoušení z teoretické části se vyplatí na potítku sepsat úplně všechno co víte, dopodrobna, a nakreslit některé vzorce (např. aminokyseliny, hlavní metabolity cyklů - glykolýzu bych řekla, že umět určitě nakreslit celou). Dobrá a přesvědčivá příprava na papíře vám může vyhrát celou zkoušku, protože třeba v mém případě mě profesor Č. nechal vždycky říct jenom začátek, projel si, co mám napsané na papíře a pokud mu to stačilo, tak se akorát doptal na pár otázek. Ale některé zkoušecí dny mu prý tohle nestačilo, asi záleželo na náladě...

Termínů na zkoušku byl podle mě dostatek, ačkoliv na ty poslední červnové a jeden červencový byl docela nátřesk, ale lidi se samozřejmě odhlašovali. Kapacita je 50 míst na termín. Zároveň (pokud se nepletu, případně mě prosím opravte) platí, že v září můžete jít jen na opravné termíny.

Moje rady&tipy:

• Pokud nejste s chemií zrovna kamarádi, není na škodu si mírně osvěžit základy, ať vás nezaskočí třeba otázka o redukujících účincích sacharidů.
• Určitě nevynechejte připomenutí základních vzorců, zase se vám bude hodit těch 6 papírů z prváku (i když je trochu seškrtejte).
• Z většiny jsem vycházela z Matouše, protože mi jeho styl vyhovoval víc, ale není na škodu ho kombinovat s Ledvinou, protože v některých tématech je Matouš až moc podrobný, popř. se učit jen z Ledviny. Každý ať si najde to svoje. Já jsem si vypracovávala vlastní otázky ke zkoušce napůl s mojí skvělou ex-spolubydlící (high five! :D), kde jsem nejdřív téma zpracovala z Matouše a pak doplnila/dovysvětlila z Ledviny a z přednášek. Pokud má někdo zájem, otázky ještě pořád mám k prodeji.
• Doporučuju zkusit předtermín, u nás na něm byli hodně hodní.
• Nepodceňujte zápočťáky, půjde vám to učení pak rychleji.

Učení čistě na zkoušku z biochemie mi trvalo 5 dní, což zní docela hezky, ale musí se k tomu připočítat i ten fakt, že jsem se předtím učila na poslední zápočťák z klinické biochemie, díky čemuž jsem si pak pár zkouškových otázek mohla vyškrtnout, protože už jsem je znala (bílkoviny krevní plazmy, lipoproteiny atd.). A taky mě chemie baví :D Doba potřebná k naučení je samozřejmě hodně individuální věc, proto si na to vezměte tolik času, kolik potřebujete.
Jinak, já jsem šla na biochemii první, protože se mi osvědčilo chodit nejdříve na to příjemnější.

Ne tak krátké ohlédnutí za druhákem (vlastně docela dlouhé...)

Výzva: Hledám ochotného účastníka letošních přijímacích zkoušek, který by mi o nich poslal informace (jaké byly otázky, zda vycházely z modelovek, bodování, pocity...), abych to tu mohla udržovat aktualizované. Ozvi se prosím na mail omylemmedikem@seznam.cz, děkuju!
Stejně tak uvítám zpětnou vazbu od prváků, pokud se něco důležitého změnilo v některém z prváckých předmětů :)
A pokud by mi někdo napsal něco k biofyzice, tak budu šťastná, zjistila jsem, že už si jí moc nepamatuju :D

Hlásím, že jsem zase zpátky, ready, s prsty připravenými na klávesnici, abych vás mohla bombardovat slíbenými články a pak se zase na nějakou dobu odmlčet :D. Po druháckém zkouškovém (a vůbec celém druháku) jsem si od medicíny musela na dlouhou dobu odpočinout, protože mě to fakt vycuclo. Vzpomínala jsem přitom na svoje nadšení po hotovém letním zkouškovém v prváku, kdy jsem zářila energií a motivací do dalšího ročníku a sepsala pozitivní Krátké ohlédnutí za prvákem, kdy jsem se dušovala, že bych už na jinou školu nešla. Stačil rok a už si tímhle nejsem moc jistá. Docela stojí za to, si přečíst oba tyhle články najednou, každý je úplně z jiného konce spektra. Ale i to může patřit ke studiu mediny.
Jsem zvědavá, jak bude vypadat bilancování třeťáku.

Hodně jsem přemýšlela, jak tenhle článek podat, aby nevyzněl až moc depresivně a negativně. Nakonec jsem si řekla, že to napíšu tak, jak to opravdu bylo a jak jsem to vnímala. Každý, ať si z toho vezme, co chce. Ale nemusíte se bát, věřím tomu, že s tímhle názorem jsem menšina :)
Mějte tedy prosím při čtení na paměti, že se jedná čistě o moje subjektivní pocity.

Druhák byl těžký. Zatraceně hodně. Pro mě osobně byl mnohem víc vyčerpávající než první ročník a to i přesto, že za ten rok máte jen 5 předmětů.
Předměty jsou totiž náročné a obsáhlé. U fyziologie máte pocit, že vám po naučení prvních dvou témat vyprskne mozek ven z lebky, protože víc už se tam prostě nevejde. Zároveň jsem ji jela na co největší pochopení, nikoliv bezduché šprtání a můžu vám říct, že kolikrát mě od pochopení dělila tak velká propast, že jsem měla chuť jenom sedět a mlátit hlavou do zdi, jak jsem blbá. U biochemie mi předmět samotný moc nevadil, ale trápily mě praktika. Nudný, nudný a navrch vyžadované zbytečně "pintlich" protokoly. Histola mě bavila, ale strašně jsem se bála té chvíle, kdy po mně někdo bude chtít opravdu něco z fleku poznat. Topka už byla jen nutné zlo, po kterém jsem si mohla spokojeně odbouchnout kolonku "Anatomie" a hluboce doufám, že se s ní následující roky potkám jen minimálně. Jo, jsem naivní.
Mikračka je trochu mimo hru, protože zkouška je až ve třeťáku.

Abych ale jenom nehanila, musím říct, že druhácké předměty jsou zároveň nesmírně zajímavé. S fyziologií se noříte do toho, jak opravdu pracuje vaše tělo a jenom zíráte, jak všechno tohle dohromady hladce funguje, jak je váš mozek dokonalý počítač, který to zodpovědně řídí a vyhodnocuje. Při biochemii se můžete cítit jako dospělá verze Malého chemika a důležitě dělat různé zkoušky. Navíc se to krásně pojí s fyziolou a všechno dává větší smysl. Na histologii vidíte všechno růžově. Dělání vlastní mikrobiologických preparátů mě hned od začátku nadchlo, a to i přesto, že napodruhé se mi ty bakterie podařilo spálit :D No a na topce si říznete.

Myslím si, že velkou měrou se na mém negativním postoji podílela ztráta motivace. Nevím, odkud a proč přišla, ale provázela mě 80 % druháku. Zároveň je mi jasné, že se s ní ještě hodně potkám a poperu. A možná prohraju, kdo ví.
Přikrmuje jí nejenom můj vnitřní pocit, že jsem na tuhle školu prostě moc blbá a nevhodná, ale taky fakt, že jsem se v posledním roce ochomýtala během spousty zajímavých pozic a nabídek práce a vlastně ani nevím, jestli tím doktorem chci být. A studujte si s touhle nejistotou. Mým snem, který se čím dál víc dere napovrch, je být freelancer a cestovat po světě, zatímco při tom pracuju. Což se s povoláním doktora dost vylučuje :D

Svůj podíl na tom má možná i fakt, že se dost vyskytuju v přítomnosti lidí, kteří jsou stejně staří jako já a přitom už pracují, kupují baráky, plánují rodiny, popřípadě se aspoň připravují na zakončení bakaláře, a já se mezitím můžu těšit vidinou toho, že když mě ve čtvrťáku vyrazí, tak mám prd a ne titul, a že se možná za čtyři roky doklepu ke státnicím, po kterých ta sranda teprve začíná. Nádhera. Jak říká oblíbená věta mého okolí: Co sis vybrala, to máš (upřímně tuhle větu nesnáším, jak kdyby všichni byli schopní před nástupem do prváku objektivně zhodnotit, co je čeká).

Ale když už jsem něco začala, tak to nevzdám. Hlavně proto, že sama vůbec nevím, co chci. Ještě mě za týden čeká ošetřovatelská praxe, kde jsem si vybrala oddělení, které mě zajímá, tak uvidíme, kterým směrem se mnou hne.

A taky už mám po zkouškách, tak je líp a optimističtěji :D Pár dní po zakončení zkouškového mi psala známá, že se dostala do Plzně a jestli bych jí mohla napsat svoje dojmy, jestli je dobrý nápad na medicínu jít. Tak jí píšu: Máš štěstí, že už jsem po zkouškách, jinak bych ti to vybarvila tak, že bys tam nikdy nešla :D


Jsem zvědavá na třeťák a doufám, že už jsem tu nejhorší demotivaci překonala.

P.S.: Od září by se to na tomhle blogu mělo začít hýbat, tak stay tuned a snad vás to bude bavit (a snad i mě to bude bavit :D).
P.P.S.: Nejoblíbenější větou druháku se pro mě stala: "A ty máš jenom dvě zkoušky, jo?". Miluju.