Mimo jiného jsem v létě také prošla Letní ošetřovatelskou praxí, nedílnou součást druhého ročníku. Celkem trvá tři týdny a můžete jí absolvovat na lůžkovém oddělení téměř kdekoliv v republice, stačí mít jen smlouvu.
Vy, co mě čtete už trochu déle víte, že jsem si od praxe slibovala opětovné zažehnutí zájmu pro doktorské povolání. Ale upřímně, moc se to nepovedlo. Naopak mě zanechala ve zmatených pocitech, taky trochu smutnou a s hlavou plnou existenčních otázek. Asi jsem si nevybrala nejvhodnější oddělení...
Tohle bude dlouhé, mám toho na srdci hodně a potřebuju si odložit.
Výzva: Pořád hledám sdílného účastníka přijímacích zkoušek, prosím ozvěte se mi do mailu! :)
Fyziologie je dvousemestrální předmět, královna druhého ročníku. Nastanou chvíle, kdy si z ní budete trhat ten zbytek vlasů, co vám ještě na hlavě zůstal z předchozích předmětů, a hledat si nějakou hezčí školu. Anebo vás bude bavit a zajímat. Každý jsme nějaký.
O relativitě náročnosti předmětů letního semestru jsem polemizovala v článku o biochemii. Pro mě byla fyziologie to horší. Je to druhý předmět po biologii, který mě rozbrečel ze své podstaty. Ano, den před zkouškou z anči jsem volala rodičům a bulela do telefonu, že to nedám. U fyzioly jsem ale bulela už v půlce učení, hezky u kardia a dobrou čtvrthodinu, protože #jauzsetonechciucit a #proczrovnaja. Je to sice zajímavý předmět a leckdy dává smysl, ale jen do té doby než si to musíte pamatovat.
Přednášky:
V zimáku jsou dvakrát týdně a letňáku dokonce třikrát (út, st, pá). Většinu roku jsme je měli v PAV, poté nám slavnostně otevřeli Modrou posluchárnu a přednášky se konaly tam. Přednášející se střídají po tématických blocích a skvělou věcí je, že vám vždy na email předem přistane prezentace, kterou si můžete stáhnout/vytisknout a vzít s sebou na přednášku a o to víc můžete poslouchat.
Jsou přednášky z fyzio k něčemu? To jako vždy nechám na vašem uvážení. Z mého pohledu poměrně ano. Docela poctivě jsem je odchodila až do kardia, pak se chytla na část endokríny a smysly. Prezentace jsou sice hezky zpracované, ale také hodně stručné, proto se vyplatí si do nich na přednáškách vpisovat poznámky (komplexní je dýchání, endokrína a ledviny). Pomůže vám to pak při učení na zkoušku, kdy jsou k některým okruhům omezené nebo nedostatečné zdroje. Prezentace z endokrinologie pak využijete úplně, protože jsou stavěny přesně podle sylabu a napsané je tam všechno. Víc takových materiálů! :D
Praktika:
Probíhají v UNIMEC, v zimáku asi tříhodinová, v letňáku asi čtyřhodinová. Docela nekonečná morda. Některá cvičení jsou zajímavější, jiná dost nudná, a taky hodně záleží na vyučujícím. Jedna doktorka svým skupinám dávala na hodinách testíky za plusové body a kdo měl na konci roku nejvíc bodů, ten měl dostat plyšovou červenou krvinku. A to už je na zvážení! :D já jí už totiž dlouho chci, možná jste si všimli, že jsem na krvinky trochu ujetá
Témata se prý každý rok trochu mění, naše šla takto:
Obecná fyziologie a vzrušivky
Fyziologie dýchání (fuj)
Fyziologie krve a imunitního systému
Fyziologie krevního oběhu (fuj)
Fyziologie GIT
Fyziologie CNS
Na praktikách si budete zkoušet odběr krve, natočit EKG a zaznamenávat srdeční ozvy, hodnotit jídelníčky nebo třeba měřit rozsah svého zorného pole.
Zvlášť nabírání krve se nebojte a jděte do toho, na ošetřovatelské praxi jako když to najdete! My jsme se k nabírání vůbec nedostali (byla jenom ukázka a vyprávění správného postupu) a já pak musela zneužít svojí rodinu, abych se na praxi necítila blbě, že neumím vůbec nic :D
Zápočtové testy:
Po každém tématickém bloku praktik vás čeká počítačový test s 20 otázkami ano-ne, k tomu, abyste prošli, jich správně musíte mít aspoň 16. Všechny otázky dostanete týden dopředu i se správnými odpověďmi (!). Víc jednodušší už to snad udělat nemohli :) Ty samé otázky jsou také ve zkouškovém testu, jenom obohacené o témata, která se na praktikách neprobírala.
Pokud stejně jako já si před projížděním otázek radši projdete i teorii, budete to mít chvílema krušné s materiály. Bohužel neexistuje jedna kniha, z které je dobré vycházet. Kittnar nebo Trojan vypadají komplexně, ale brát se z nich dá jenom něco, u některých témat ústav samozřejmě kopíruje jím vydaná skripta. Proto tu nechám svoje tipy, z čeho jsem se na jednotlivé testy učila já :)
Vzrušivky & obecná fyzio - prezentace z přednášek, tělesné tekutiny z praktik a skripta od Pučelíka - Obecná fyziologie vzrušivých tkání (dají se stáhnout a asi i sehnat na burze)
Dýchání - skripta Fyziologie dýchání od Slavíkové & Švíglerové
Krev & imunita - materiály z moodle od doktorky Chottové-Dvořákové, Trojan/Kittnar na imunitu
Kardio - tady je to na materiály skoupé... asi se hodně využijí přednášky, já na ně nechodila, protože mě nudily, takže si nejsem jistá. Osobně jsem využila skripta od Pučelíka - Vybrané kapitoly z fyziologie kardiovaskulárního systému, bohužel neobsahují úplně vše, proto jsem zbytek brala z Kittnara. Jo a taky slzy.
GIT - bohatě stačí skripta Fyziologie gastrointestinálního traktu od Švíglerové
Smysly - já jsem jela materiály z přednášek, protože jsem nestíhala, ale jinak jsou vyčerpávajícím způsobem zpracované v Králíčkovi - Úvod do speciální neurofyziologie
pozn.: Někdo doporučuje na všechno jenom Ganonga, s tím bohužel nemám zkušenosti.
ledviny - prezentace pro zubaře od doktorky Čedíkové (krátká, stručná, jasná), prezentace od doc. Kuncové, Tubulární procesy z mefanetu
CNS - Králíček + přednášky; EEG - na mefanetu
endokrinologie - přednášky
zkouškové otázky, které tak různě putovaly ročníkem, ale nebyly 100 % využitelné
fyziologický atlas
+ existuje appka, ve které jsou veškeré testové otázky ke zkoušce a můžete se z nich dokola zkoušet (osobně nevyužito, ale přijde mi to jako super nápad)
Zkouška:
Skládá se ze tří částí - počítačový test, praktická a ústní zkouška. Není to sranda. Fyziologie je jedna z nejtěžších věcí, kterou jsem si kdy rvala do hlavy, čert vem ta léta s planimetrií a mechanikou. Moc mě netěší, že mě čekají ještě horší věci. Proto jí opravdu nepodceňujte a připravte se, pokusy můžou být cenná věc.
Počítačový test probíhá v pátek na děkanátě. Čeká vás 54 jednobodových otázek ano-ne, na které máte 30 min a minimum pro postup do další části je 38 bodů. Pokud u testu neuspějete, neztrácíte pokus, což je super zpráva. Teoreticky si tak můžete nasekat testů kolik chcete anebo ho jít jen vyzkoušet, i když na ústní ještě nejste zcela připraveni. Je tu totiž možnost (nevím nakolik oficiální) si ústní zkoušku posunout o týden později. Máte tak týden navíc na učení na ústní, kdy už můžete vynechat projíždění testových otázek, což je fajn. Prý stačí jen po testu zajít za dohlížejícím a domluvit se s ním.
Další část zkoušky probíhá společně v pondělí, na Ústavu fyziologie v UNIMEC. Na každou hodinu je napsáno osm studentů, které si mezi sebe rozdělí dva zkoušející (což už je předem dáno). Nemáte to ode mně, ale když zvednete telefon a zavoláte na ústav, můžete zkusit vysondovat, kdo v ten termín zkouší :)
Všichni čtyři studenti jdou do jedné učebny, kde se zkouší i píše příprava. Losujete si jeden papírek se čtyřmi otázkami, z nichž jedna je vždy praktická. Na potítku je k dispozici sylabus se všemi podotázkami - určitě ho používejte. Při mém zkoušení jela zkoušející podle něj a pokud jsem nějakou podotázku vynechala, tak se na to doptala. Během přípravy si vás přísedící dojde vyzkoušet z praktické části, což je jenom taková formalitka. Stačí popsat princip pokusu/cvičení, který jste na praktikách prováděli.
Samotné ústní zkoušení pak závisí na vašem zkoušejícím. Jak moc se vyhazuje netuším, ale zatím mi přijde, že to už dost lidí udělalo a nejsou tak zlí, jak se povídá. Ale taky to může být jenom můj pocit, žádné statistiky nemám (nevím ani, kolik je nás v ročníku :D).
Termínů i míst je na fyziologii dostatek, nemusíte se bát. Před testem vám emailem přijde rozpis, na kterou hodinu se k testu máte dostavit, to samé u ústní zkoušky. Emaily chodí skrze moodle, proto si zkontrolujte, že máte nastavené jejich posílání! Stala se mi kuriózní zkušenost, kdy spolužák vůbec nevěděl, že jde k ústní, protože si myslel, že se musí přihlašovat přes SIS a email mu nepřišel. Nenechte se proto také zmást rozděleným přihlašováním na test a ústní - to platí jen pro druhé a třetí pokusy a ty, kteří si chtějí ústní posunout.
Moje rady & tipy anebo co ještě nebylo řečeno:
Kašlete na ostatní a nechte si na fyzio tolik času, kolik cítíte, že potřebujete. Ale zároveň si nenechte utéct termíny a zbytečně se nebojte a neposouvejte. Vše s rozvahou.
Dělat biochemku i fyzio v září není úplně ten nejlepší nápad.
Zase se mi při téhle zkoušce osvědčila síla sebevědomého vystupování a dobrého začátku. Pokud o tématu začnete dobře a je na vás vidět, že víte, o čem mluvíte, dost často vás nenechají ani dopovídat a můžete se tak vyhnout slabším částem. Ale taky samozřejmě záleží na zkoušejícím.
Propojujte, hledejte vysvětlující videa a nezanedbejte mnemotechnické pomůcky. Představa, že se někdo tohle jenom jako stroj nadrtí, mi přijde docela šílená. Pochopením si vážně hodně usnadníte, je to logičtější než embryologie :D
Všem, které tahle nádhera ještě čeká, přeju hodně štěstí a pevné nervy! Je to sračka, ale bohužel se nedá obejít.
Topografická anatomie je jednosemestrální předmět v zimáku, kterým konečně uzavřete anatomickou sérii. Oproti systematické anatomii si budete pískat a válet se s trávou mezi zuby, ale i přesto umí být zákeřná. Kupříkladu já jsem si s ní fakt nerozuměla (asi jako s anatomií celkově) a učení bylo utrpení. Na praxi se mě doktor při CŽK ptal na topografii inguinálního kanálu a byla jsem dutá jak bambus. Ostuda :(
All hail sluchový aparát!
Přednášky:
Konají se jednou týdně ve středu, my je měli v PAV. Rovnou se vší upřímností - byla jsem tam asi dvakrát a stačilo. Přednášel pan docent, který jel jako nafrčená fretka, nestihnete jednu věc a už se vezete. Takže jsem si ušetřila trápení a nijak tím nestrádala. Jen jsem měla trochu obavy, aby po mně u zkoušky nechtěli něco kreslit :D Ale byly liché.
Nicméně, je to na každém, jestli tam bude chodit, i tací se našli a věřím tomu, že vlastní zápisky využili.
Praktika:
Probíhají jednou za 14 dní a jsou velmi podobné předchozím praktikům ze systematické anatomie. Budete se hojně vyskytovat na pitevně, proto nezapomeňte pláště a přezůvky. Součástí výuky jsou i troje večerní pitvy.
K pitvám a popiteváku jsem něco málo psala tady a tady. Samozřejmě, že tam od vás očekávají, že znáte techniky pitvání (existuje prý video na mefanetu) a máte nastudovány veškeré struktury a regia, které budete pitvat. Ha-ha. Očekávejte, že se vás asistenti budou i ptát a ošklivě koukat.
Zápočtové testy:
Na praktikách si napíšete celkem 4 testy, a to hlavu, smysly, krk + hrudník a břicho (+ v sylabu byla i pánev, ale my jí neměli). Někdo může mít jen test, někdo poznávačku na pitevně a někdo obojí najednou. Obtížnost se liší od vyučujícího, my měli doktorku R. a nemůžu si stěžovat. Hlava byla jako poznávačka na pitevně, zbytek testy.
Materiály:
Grim, Druga: Základy anatomie V. - Anatomie krajin těla
Kos: Přehled topografické anatomie (mně to moc nesedlo, ale spousta lidí si to chválila)
Yokochiho atlas
Jiný anatomický atlas, který vám vyhovuje :D
Memorix anatomie pro smysly i topku
Čihák: Anatomie 3 pro smysly (a na opakování svalů se hodí i Anatomie 1)
využila jsem i internetové zdroje - wikiskripta a další dvě stránky, které uvádím níže
(tučně, co jsem využila)
Zkouška:
Skládá se z počítačového testu a ústní zkoušky.
Počítačový test hodně připomíná ten z Anatomie, ale není takovým sítem. Málokdy jsem se setkala s tím, že ho někdo neudělal. Máte 25 otázek, multiple choice. Po internetu se povalují vytažené otázky, které si určitě projděte, je tam většina toho, s čím se můžete setkat. Zbytek je stejný - i když neuspějete, neztrácíte pokus; o ten přicházíte až při třetím neúspěchu.
U ústní zkoušky si taháte triplet, který většinou kopíruje schéma hlava/smysly - končetiny - krk/hrudník/břicho/pánev. Nemyslím si, že je ústní tak jednoduchá, jak se o ní říká, stejně jako tomu není o Anatomie (jak nás klamali s tím, že stačí test a pitevna a máte zkoušku v kapse...). Půlku úspěchu podle mě tvoří zkoušející a jeho nálada. Na potítku se mnou byl spolužák, který popsal 3A4, uvnitř byl přes půl hodiny, pořád mluvil a stejně od docenta odcházel s trojkou. Lidi, kteří si vytáhli smysly, k tomu byli tázáni na CNS a všechny možný a nemožný dráhy, takže počítejte s tím, že jenom s topkou si nemusíte vystačit a chce to zopakovat i systematickou. Mě se zkoušející ptal na klinickou anatomii. Zákeřností topky zkrátka je, že se vás můžou zeptat na cokoliv z anatomie, protože už to máte vědět. Takže s tím radši počítejte.
Jak jsem se učila:
Na topku jsem měla necelý týden a nebylo to dost. Ke zkoušce jsem šla se staženým žaludkem a rezignací, že se budu učit na horách, a hlubokou černou nevědomostí v oblasti rukou, chodidel a pánve. Nakonec se ukázalo, že ty nevědomosti byly ještě hlubší než jsem si myslela a ve více tématech :D Ale táhla jsem relativně dobře (spatium para a retropharyngeum, mediastinum a regio cruris ant.), měla štěstí na skvělého zkoušejícího a taky se mi zase osvědčilo, že je důležitý nepanikařit, nehroutit se, ale bojovat a působit aspoň trochu sebevědomě (ale samozřejmě, když víte, že víte úplný prd, tak to radši zabalte).
Biochemie je dvousemestrální
předmět, který vás bude provázet celý druhý ročník a v létě z ní budete skládat zkoušku spolu s fyziologií. To není úplně zrovna ta nejlepší zkoušková kombinace, protože oba předměty jsou obsáhlé a náročné, takže si připravte ocelové zadky a lázeň z antistresového čaje. Nervy to budou.
Těžko se objektivně hodnotí, jestli je horší zkouška z biochemie nebo z fyziologie. Biochemie má spoustu šílených názvů (beru zpět, otevřela jsem učebnici farmakologie), vzorců a hodnot, fyziologie je oproti ní zase objemnější. A taky samozřejmě strašně záleží na tom, jak se který zkoušející zrovna vyspí. Z mého pohledu je biochemka to příjemnější, ale rozhodně bych nepodceňovala ani jedno. Hodně při učení pomůže, pokud máte solidní základy z gymnázia anebo ze zkoušky z Lékařské chemie. Ale i bez toho se to dá :D
A pokud máte pocit, že ty všemožné cykly a odbourávání nikdy moc potřebovat nebudete, přináším čerstvou perličku z praxe, kdy jsem byla včera tázána na poruchy acidobazické rovnováhy a jejich vztah k množství vápníku :D Pacient trošku hyperventiloval.
Přednášky:
Přednášky se nejdříve konaly
v PAV, na letní semestr nám je přesunuly do PRO. Přednáší pouze profesor Č.
Rozhodnutí, jestli na ně chodit, je na vás :D Zkuste to a uvidíte. Určitě jsou
výpisky z přednášek šikovné a zjistíte díky nim to, co zhruba máte umět a
nemusíte se zbytečně každý cyklus učit dopodrobna (zdravím aminokyseliny).
Nicméně, dají se sehnat i bez chození na přednášky, jenom díky tomu přijdete o
historky o vědcích a jiných zážitcích.
Osobně jsem se na pár přednáškách ukázala, ale jinak se přiznám, že většinu času jsem šla cestou nejmenšího odporu a časové zaneprázdněnosti.
Praktika:
Praktika z biochemie probíhají formou laboratorních cvičení a jsou během roku rozdělena do čtyř bloků, přičemž po každém píšete test. V zimním semestru si vyzkoušíte různé analytické metody a pokusíte se odhalit, zda některý z vás nemá Leidenskou mutaci, v letním vás čeká klinická biochemie a enzymologie. Jeden blok v každém semestru vždy probíhá v laboratořích PRO, druhý v CHANOSu.
Některá cvičení jsou skvělá a zajímavá, jiná obyčejná až nudná. Ale myslím, že každý si v tom najde to své, ať už jako dítě měl Malého chemika nebo ne :D Ta pravá sranda začíná ve chvíli, kdy budete hodnotit (moč měla slámovou barvu a typicky zapáchala... :D) a testovat spolužákovu moč, to poznáte, jak blízké a pevné vztahy máte, zvlášť když to vyšplíchnete vedle.
Míra příjemnosti praktik hodně záleží na přiděleném vyučujícím. Po každé hodině byste měli odevzdat zpracovaný protokol. Někteří vyučující ho nevyžadují vůbec, jiným stačí jeden za skupinu, no a pak jsou tu ti, kteří chtějí od každého vlastní protokol a v tom ještě lepším případě vás na něm budou dřít a vracet třeba 3x. Za překlepy. Fakt paráda.
Pozn. CHANOS naleznete napravo vedle PAV, je to ta první podlouhlá budova. Abyste nebloudili jako já.
Zápočtové testy:
Testy si každý vyučující připravuje sám a někdy umí být fakt zákeřné. My třeba k testu - kromě tématu - měli přiřazené i zkoušení ze vzorečků a reakcí a příklady. Radím nepodceňovat, bylo nám na začátku řečeno, že na každý test máte tři pokusy a pak jdete, tak možná je ta legenda pravdivá.
Samozřejmě, že kolují vytažené testy. Nemusí se zcela shodovat, ale rozhodně získáte představu, co vás zhruba čeká :)
Materiály:
Biochemie od Ledviny,
Biochemie od Matouše,
Enzymologie a klinická biochemie od Černého a Kotyzy,
vzorečky z prváku,
laborky a vypracované protokoly,
sepsané přednášky.
Zdroj: Humor na LF MU
Zkouška:
Zkouška má klasické tři části, první je písemný test, poté jdete na ústní zkoušení, kde vás čeká přezkoušení z praktik a z teoretické části.
Písemný test se píše v posluchárně PAV a je docela nepříjemný. Určitě všema deseti doporučuju, abyste si prošli vytažené testy z loňských let (ráda posloužím, napište), protože my letos měli strukturálně úplně to samé. Přiřazování metabolitů, produktů, enzymů a koenzymů (!!) k cyklům (v některých variantách jste k cyklu mohli přiřadit více látek), počet uhlíků a dusíků v dané látce, zda je látka ketogenní nebo glukogenní, řazení vzorců do cyklu/reakce + doplňkové otázky, počítání výtěžku ATP, určení poruchy ABR (což jsem moc nechápala, protože jsme nic takového na praktikách nedělali)... A samostatně se hodnotila tabulka referenčních hodnot, kde jste museli mít 100 %, jinak by prý byl u ústní velký problém (jestli to tak reálně bylo, nevím).
Test musíte napsat na 60 %, abyste postoupili k další části zkoušky. Pokud ústní zkoušení neuděláte, test musíte psát znova! Zároveň se ho snažte napsat co nejlépe, lidé s hraničním počtem bodů od ústní odcházeli někdy dost rychle.
Na ústní zkoušce si taháte 2 kartičky, jednu s 2 otázkami na praktickou část, druhou se 4 otázkami k teoretické části. Praktická část umí potrápit, jednak proto, že se na ní člověk většinou nejvíc vykašle, druhak taky záleží na přiděleném zkoušejícím. Hodně chtějí samozřejmě vědět návaznosti - jakou poruchy může signalizovat zvýšené ALT nebo zase zvýšená hustota moči. Ale jinak platí, že pan M., ačkoliv umí zamotat, je v známkování strašně hodný :) Vděčím mu jak za Lékařskou chemii, tak Biochemii.
U zkoušení z teoretické části se vyplatí na potítku sepsat úplně všechno co víte, dopodrobna, a nakreslit některé vzorce (např. aminokyseliny, hlavní metabolity cyklů - glykolýzu bych řekla, že umět určitě nakreslit celou). Dobrá a přesvědčivá příprava na papíře vám může vyhrát celou zkoušku, protože třeba v mém případě mě profesor Č. nechal vždycky říct jenom začátek, projel si, co mám napsané na papíře a pokud mu to stačilo, tak se akorát doptal na pár otázek. Ale některé zkoušecí dny mu prý tohle nestačilo, asi záleželo na náladě... Termínů na zkoušku byl podle mě dostatek, ačkoliv na ty poslední červnové a jeden červencový byl docela nátřesk, ale lidi se samozřejmě odhlašovali. Kapacita je 50 míst na termín. Zároveň (pokud se nepletu, případně mě prosím opravte) platí, že v září můžete jít jen na opravné termíny.
Moje rady&tipy:
Pokud nejste s chemií zrovna kamarádi, není na škodu si mírně osvěžit základy, ať vás nezaskočí třeba otázka o redukujících účincích sacharidů.
Určitě nevynechejte připomenutí základních vzorců, zase se vám bude hodit těch 6 papírů z prváku (i když je trochu seškrtejte).
Z většiny jsem vycházela z Matouše, protože mi jeho styl vyhovoval víc, ale není na škodu ho kombinovat s Ledvinou, protože v některých tématech je Matouš až moc podrobný, popř. se učit jen z Ledviny. Každý ať si najde to svoje. Já jsem si vypracovávala vlastní otázky ke zkoušce napůl s mojí skvělou ex-spolubydlící (high five! :D), kde jsem nejdřív téma zpracovala z Matouše a pak doplnila/dovysvětlila z Ledviny a z přednášek. Pokud má někdo zájem, otázky ještě pořád mám k prodeji.
Doporučuju zkusit předtermín, u nás na něm byli hodně hodní.
Nepodceňujte zápočťáky, půjde vám to učení pak rychleji.
Učení čistě na zkoušku z biochemie mi trvalo 5 dní, což zní docela hezky, ale musí se k tomu připočítat i ten fakt, že jsem se předtím učila na poslední zápočťák z klinické biochemie, díky čemuž jsem si pak pár zkouškových otázek mohla vyškrtnout, protože už jsem je znala (bílkoviny krevní plazmy, lipoproteiny atd.). A taky mě chemie baví :D Doba potřebná k naučení je samozřejmě hodně individuální věc, proto si na to vezměte tolik času, kolik potřebujete.
Jinak, já jsem šla na biochemii první, protože se mi osvědčilo chodit nejdříve na to příjemnější.
Výzva: Hledám ochotného účastníka letošních přijímacích zkoušek, který by mi o nich poslal informace (jaké byly otázky, zda vycházely z modelovek, bodování, pocity...), abych to tu mohla udržovat aktualizované. Ozvi se prosím na mail omylemmedikem@seznam.cz, děkuju!
Stejně tak uvítám zpětnou vazbu od prváků, pokud se něco důležitého změnilo v některém z prváckých předmětů :) A pokud by mi někdo napsal něco k biofyzice, tak budu šťastná, zjistila jsem, že už si jí moc nepamatuju :D
Hlásím, že jsem zase zpátky, ready, s prsty připravenými na klávesnici, abych vás mohla bombardovat slíbenými články a pak se zase na nějakou dobu odmlčet :D. Po druháckém zkouškovém (a vůbec celém druháku) jsem si od medicíny musela na dlouhou dobu odpočinout, protože mě to fakt vycuclo. Vzpomínala jsem přitom na svoje nadšení po hotovém letním zkouškovém v prváku, kdy jsem zářila energií a motivací do dalšího ročníku a sepsala pozitivní Krátké ohlédnutí za prvákem, kdy jsem se dušovala, že bych už na jinou školu nešla. Stačil rok a už si tímhle nejsem moc jistá. Docela stojí za to, si přečíst oba tyhle články najednou, každý je úplně z jiného konce spektra. Ale i to může patřit ke studiu mediny.
Jsem zvědavá, jak bude vypadat bilancování třeťáku.
Hodně jsem přemýšlela, jak tenhle článek podat, aby nevyzněl až moc depresivně a negativně. Nakonec jsem si řekla, že to napíšu tak, jak to opravdu bylo a jak jsem to vnímala. Každý, ať si z toho vezme, co chce. Ale nemusíte se bát, věřím tomu, že s tímhle názorem jsem menšina :)
Mějte tedy prosím při čtení na paměti, že se jedná čistě o moje subjektivní pocity.
Druhák byl těžký. Zatraceně hodně. Pro mě osobně byl mnohem víc vyčerpávající než první ročník a to i přesto, že za ten rok máte jen 5 předmětů. Předměty jsou totiž náročné a obsáhlé. U fyziologie máte pocit, že vám po naučení prvních dvou témat vyprskne mozek ven z lebky, protože víc už se tam prostě nevejde. Zároveň jsem ji jela na co největší pochopení, nikoliv bezduché šprtání a můžu vám říct, že kolikrát mě od pochopení dělila tak velká propast, že jsem měla chuť jenom sedět a mlátit hlavou do zdi, jak jsem blbá. U biochemie mi předmět samotný moc nevadil, ale trápily mě praktika. Nudný, nudný a navrch vyžadované zbytečně "pintlich" protokoly. Histola mě bavila, ale strašně jsem se bála té chvíle, kdy po mně někdo bude chtít opravdu něco z fleku poznat. Topka už byla jen nutné zlo, po kterém jsem si mohla spokojeně odbouchnout kolonku "Anatomie" a hluboce doufám, že se s ní následující roky potkám jen minimálně. Jo, jsem naivní.
Mikračka je trochu mimo hru, protože zkouška je až ve třeťáku.
Abych ale jenom nehanila, musím říct, že druhácké předměty jsou zároveň nesmírně zajímavé. S fyziologií se noříte do toho, jak opravdu pracuje vaše tělo a jenom zíráte, jak všechno tohle dohromady hladce funguje, jak je váš mozek dokonalý počítač, který to zodpovědně řídí a vyhodnocuje. Při biochemii se můžete cítit jako dospělá verze Malého chemika a důležitě dělat různé zkoušky. Navíc se to krásně pojí s fyziolou a všechno dává větší smysl. Na histologii vidíte všechno růžově. Dělání vlastní mikrobiologických preparátů mě hned od začátku nadchlo, a to i přesto, že napodruhé se mi ty bakterie podařilo spálit :D No a na topce si říznete.
Myslím si, že velkou měrou se na mém negativním postoji podílela ztráta motivace. Nevím, odkud a proč přišla, ale provázela mě 80 % druháku. Zároveň je mi jasné, že se s ní ještě hodně potkám a poperu. A možná prohraju, kdo ví.
Přikrmuje jí nejenom můj vnitřní pocit, že jsem na tuhle školu prostě moc blbá a nevhodná, ale taky fakt, že jsem se v posledním roce ochomýtala během spousty zajímavých pozic a nabídek práce a vlastně ani nevím, jestli tím doktorem chci být. A studujte si s touhle nejistotou. Mým snem, který se čím dál víc dere napovrch, je být freelancer a cestovat po světě, zatímco při tom pracuju. Což se s povoláním doktora dost vylučuje :D
Svůj podíl na tom má možná i fakt, že se dost vyskytuju v přítomnosti lidí, kteří jsou stejně staří jako já a přitom už pracují, kupují baráky, plánují rodiny, popřípadě se aspoň připravují na zakončení bakaláře, a já se mezitím můžu těšit vidinou toho, že když mě ve čtvrťáku vyrazí, tak mám prd a ne titul, a že se možná za čtyři roky doklepu ke státnicím, po kterých ta sranda teprve začíná. Nádhera. Jak říká oblíbená věta mého okolí: Co sis vybrala, to máš (upřímně tuhle větu nesnáším, jak kdyby všichni byli schopní před nástupem do prváku objektivně zhodnotit, co je čeká).
Ale když už jsem něco začala, tak to nevzdám. Hlavně proto, že sama vůbec nevím, co chci. Ještě mě za týden čeká ošetřovatelská praxe, kde jsem si vybrala oddělení, které mě zajímá, tak uvidíme, kterým směrem se mnou hne.
A taky už mám po zkouškách, tak je líp a optimističtěji :D Pár dní po zakončení zkouškového mi psala známá, že se dostala do Plzně a jestli bych jí mohla napsat svoje dojmy, jestli je dobrý nápad na medicínu jít. Tak jí píšu: Máš štěstí, že už jsem po zkouškách, jinak bych ti to vybarvila tak, že bys tam nikdy nešla :D
Jsem zvědavá na třeťák a doufám, že už jsem tu nejhorší demotivaci překonala.
P.S.: Od září by se to na tomhle blogu mělo začít hýbat, tak stay tuned a snad vás to bude bavit (a snad i mě to bude bavit :D).
P.P.S.: Nejoblíbenější větou druháku se pro mě stala: "A ty máš jenom dvě zkoušky, jo?". Miluju.
Původně jsem měla v plánu tento článek vypustit ven ještě před spuštěním zápisu volitelných předmětů, který byl 1. června, ale bohužel mě časově dusí fyziologie a můj sociální život, takže jsem to nezvládla dopsat.
Každopádně, předměty si stále ještě můžete přihlašovat i odhlašovat, takže směle do čtení, třeba si z toho něco odnesete :D
Předestírám vám malý výběr volitelňáků, které jsem podstoupila já nebo jsem požádala spolužáky o vyjádření k nim nebo jsem o nich něco zaslechla. Samozřejmě to je všechno subjektivní a každý to vnímáme jinak, ale věřím tomu, že to někomu pomůže v rozhodování :)
Některé předměty jsou pouze formou jedné přednášky (Klinická anatomie - kazuistiky), jiné jsou sérií přednášek (Lékařská sexuologie) nebo praktik (jazyky). Volitelňáků si můžete nabrat kolik chcete, důležité je splnit kreditový limit - ten pro 2. ročník činí 4 kredity. Pokud vás některý předmět po zahájení výuky nezaujme nebo na něj nemůžete docházet, na studijním se z něj necháte vyškrtnout a je to. Některé předměty dávají kredity za docházku, jinde budete psát zápočtový test. To můžete být trošku nepříjemné, s ohledem na závěrečné testy a zkouškové, ale za mě byli vyučující v pohodě a vstřícní :)
Jinak, pokud si naberete víc volitelňáků a získáte víc kreditů (přes 9), ve třeťáku si můžete dát nohy nahoru a věnovat se jen povinným předmětům.
HLÁŠENÍ: Pokud mi někdo chce prokázat službu a má co říct k některým volitelným předmětům (ať už těm, které jsou zde uvedeny (třeba má opačný názor) anebo k těm, co tu nejsou), tak ať mi prosím napíše mail, budu se snažit tohle aktualizovat :) Děkuju!
Klinická anatomie - kazuistiky
Jedná se o jednu přednášku, kdy 3 lékaři mluví o některých zajímavých případech a ukazují postup léčby. My měli ortopedku (zlomeniny distálního radia - to mě moc nebralo), neurochirurga (pouštěl nám záznam z operace mozku - strašně zajímavá věc!) a u toho třetího si nejsem úplně jistá oborem, ale jednalo se o zavádění žilních katetrů a co všechno se u toho dá pokazit - taky super :)
Za mě můžu jedině doporučit, operace mozku mě uchvátila a zároveň vyděsila (klobouk dolů před neurochirurgy) a z katetrizace jsem si odnesla poznatek, že ho nikdy nechci, protože pokazit se tam toho dá dost :D
Přednáška proběhla myslím někdy v prosinci, dají vám vědět mailem.
Etické problémy současné embryologie a způsoby jejich řešení
"Přednášející je fajn paní, ale ty dvě přednášky, které nám hodně zkrátily, byly dost zvláštní. Přišlo mi, že je dost proti potratům, ale zároveň i proti antikoncepci. Odnesla jsem si z toho akorát to, že umřu."
Vrozené a vývojové vady
Hojně navštěvovaná přednáška, ale co se mě týče, tak jsem od toho čekala asi něco jiného. Možná, že kdybych už v té době byla políbená embryologií, tak mám pocity jiné, ale takhle jsem se kdesi na začátku ztratila, a pak si zašla pro zápočet.
Názor druhé strany: "Vývojové vady byly super. Přednáška se mi líbila, hodilo se to i k embryologii."
Komplexní péče o chronicky nemocné
"Docházela jsem do kojeňáku a bylo to super. Je sice pravda, že je to časově náročnější - ono 20 hodin prostě není moc, ale taky ne málo... ale strašně moc ti to dá - kór když máš kladnej vztah k dětem. Nevýhoda byla jen to, že oproti holkám ze zdrávky jsme tam měli úplně minimální pravomoci ze začátku, takže jsme s dětma byli jen na herně (zatímco ony koupaly, krmily, přebalovaly, uspávaly, vozily kočárky...). Ale tak v druhý půlce praxe už jsme mohli dělat úplně všechno, když narazíš na dobrou sestru :-) Jinak sestřičky jsou tam všechny moc milý, a ty děti - no to je něco úžasnýho a super je, že si na tebe zvyknou a pak tě nechtějí pustit :-) Takže to můžu jedině doporučit, pokud člověk obětuje pár hodin navíc a místo na přednášce, kde by jen poslouchal, dostane naprosto úžasnou zpětnou vazbu od hromady batolat :-)"
Lékařská sexuologie
"Pan doktor je trochu uspávač hadů, pro mě to bylo hrozně nezajímavý a k ničemu. Ale zase je za to dost kreditů a i když je těch přednášek asi 8, tak se tam ani nemusí chodit, pak jenom pro zápočet :D"
Histological slides
V rámci přípravy na poznávačku preparátů na zkoušce z histologie jsem si zapsala i tuto přednášku (opět jedna) a ačkoliv je v angličtině, tak ji můžu doporučit. Co hlavně hledat, jak postupovat, byly promítnuty pomocné diagramy pro poznávačku a závěrečná rychlá poznávačka, kde jsem zjistila, že jsem totálně v lese a poznám jenom slezinu :D A samozřejmě důležitý postup: Když fakt nevíte, tak zkuste poznat aspoň epitel... :D Angličtiny se nebojte, docent Tonar mluví zřetelně a dá se tomu v pohodě rozumět.
Angličtina pro lékařskou praxi
APLP existuje ve 2 formách - jednička je pro lidi, kteří v prváku neměli jako jazyk angličtinu, takže se zpočátku projíždí to, co se dělalo na hodinách Medical English a dvojka je pro ty, co se v indexu pyšní známkou z Medical English. Je to časově docela náročné, cca 1,5 hodiny každý týden, oba dva semestry (a ještě k tomu ve čtvrtek ráno...), ale mě to stálo za to. Udržíte si angličtinu (protože aspoň u mě tedy se studiem mediny dost upadá) a obohatíte slovní zásobu, což pak můžete využít na stážích a Erasmu. Hodiny byly strašně v pohodě, hodně diskuze, opakovala se i gramatika, dělaly se poslechy. Pro získání kreditů (celých 5 kreditů!) musíte napsat 2 zápočtové testy a splnit docházku, která je ale dost volná a i nad hodně pozdními příchody se mhouřilo oko :D Takže dost pohodové hodiny.
Za mě doporučuju, byly chvíle, kdy mi přišlo, že jediná věc, která mě fakt v druháku baví a těším se na ni, jsou jazyky :D
Španělština - základní kurz ¿Hablas español? V rámci dojmů z mého dobrovolničení v létě jsem se rozhodla, že potřebuju druhý jazyk (protože moje ruština je fakt tristní a radši jsem v Rusku mluvila anglicky). Vyhrála to na plné čáře španělština, protože - znáte to, říká se, že je to jeden z nejlehčích jazyků na naučení, dobře to zní (nemám ráda zvuk francouzštiny - asi jako jediný člověk na světě :D), zkrátka ideální předmět do druháku. No, kdyby mě před tím někdo varoval, že mají fakt moc časů a vlastně to moc ízy není, tak si to asi zase rychle odepíšu, ale takhle jsem do toho aspoň spadla a ráda :D Hodiny byly moc fajn, sice paní vyučující hodně mluvila ve španělštině a já jsem absolutně nezvládala a končila u kývání hlavou a moudrého: "Sí, sí.", ale bavilo mě to. Ne, že bych mluvila plynně španělsky, ale něco žbleptnu a je na mě, abych s tím pokračovala jako samouk :)
Taky můžu jen doporučit, i když škoda toho, že je to ve čtvrtek ráno, to byl někdy masakr na vstávání :D Jinak je to také 1,5 hodiny každý týden, oba semestry, za 5 kreditů :)
Blood, blood components
Něco na potrénování angličtiny. Nedozvíte se tam toho moc nového, jenom si zopáknete histologický pohled na krev a provětráte angličtinu. Jedna přednáška v letním semestru. Jinak, letos už je to i v češtině :D
Úvod do chemie alkaloidů
Co jsem slyšela, všichni si to chválili a je to hojně navštěvovaný kurz :) Aneb, naučte se vařit drogy :D (nadsázka, fakt)
To je zatím vše, pokud dostanu další názory, bude update.
Jinak, názory na některé předměty a další info o nich můžete nalézt i na wikiskriptech.
Histologie a embryologie je dvousemestrální předmět, který začíná v letním semestru 1. ročníku. Ze začátku si možná budete myslet, že nic v mikroskopu nepoznáte a před zkouškou v zimě pochopíte, že je to realita, ale ničeho se nebojte! Ústav histologie je plný skvělých a hodných lidí a celkově to hodnotím jako nejpříjemnější zkoušku do této doby. A to jsem při učení měla pocit, že snad radši proskočím oknem.
V prvním semestru budete na praktikách i přednáškách probírat obecnou histologii, v druhém semestru jsou praktika vyhrazena pro speciální histologie a na přednáškách se dělá embryologie.
Kdo čte můj blog delší dobu, tak ví, že původně jsem na histole opravdu trpěla, byla zmatená jak lesní včela a při frázi "hematoxylin-eosin" jsem propadala záchvatům. Nevěřila jsem, že bych tu zkoušku mohla někdy dát, v mikroskopu jsem viděla jenom hnusné fialové věci a jedinou útěchou bylo relaxační kreslení Golgiho aparátů a buněk epitelů. Pokud to máte podobně a hned první praktika vás vylekala, nebojte se, bude líp (a to nejsem volič ANO :D). V druháku to všechno začne dávat větší smysl, mě osobně to dokonce začalo dost bavit a na praktika jsem se možná i těšila. A zkoušku jsem taky nakonec zvládla :D Tak hlavu vzhůru :)
Vidíte, histologie vás miluje!
Přednášky:
Přednášky se konají v PRO jednou týdně a jsou spojené se zubaři, takže na první přednášky je lepší přijít včas, abyste si měli kam sednout. Ale nebojte, tak po dvou týdnech to opadne :D Ze své vlastní zkušenosti na ně doporučuju chodit. Jednak to pan T. podává srozumitelně a zajímavě a druhak si tam nakreslíte spoustu schémat, která využijete k přípravě na zkoušku a jsou obtížně dohledatelná. Každopádně se připravte na to, že tempo je vražedné a nebudete stačit měnit pastelky :D Ale zpětně musím říct, že jsou to asi jediný pořádně užitečný přednášky, z kterých jsem si něco odnesla. Velkou informační hodnotu má samozřejmě třeba taky fyziologie, ale to bych tam musela chodit.
Praktika:
Výuka praktik probíhá taktéž v PRO, v 2. patře. Budete během nich hlavně prohlížet preparáty a modlit se, abyste už konečně něco poznali. Ne, samozřejmě, že někomu histola jde a v preparátech má systém hned od začátku, ale pak jsme tu my, zoufalci, kteří jsou rádi, když rozpoznají druh epitelu :D Hodně také záleží na tom, koho dostanete jako vyučujícího. V prváku jsme měli sice moc hodnou paní, ale neodnesla jsem si z hodin nic. V druháku jsme dostali skvělého pana P., praktika byla zajímavá a prezentace mi pomohly k zápočtům i zkoušce. Opravdu jsem měla pocit, že mi to něco dává :) Na praktikách se vyplatí si dělat poznámky k jednotlivým preparátům a kreslit si, co opravdu v mikroskopu vidíte. Na schématu to může vypadat všechno jasně a poznatelně, ale realita je tomu na hony vzdálená.
Realita.
Zápočtové testy:
Testy se liší vyučující od vyučujícího. My měli v prváku dva testy, oba obsahovaly kreslení schémat a multiple-choice abcd otázky. Taky jsme si mohli vyzkoušet poznání preparátu. Samozřejmě jsem nebyla úspěšná :D V druháku byly testy tři (doufám, že se nepletu, mám už v tom bordel :D), postupně ze všech témat speciální histologie a obsahem opět byla schémata, abcd otázky a i vpisovací. Testy nebyly náročné, ale zase dostatečné pro zkoušku, hlavně procvičování kreslení schémat :) Jiné skupiny k tomu měly i test z poznávání preparátů.
Materiály:
Tady se pokusím zahrnout úplně všechno, co mi přišlo vhod :D
Základy histologie a embryologie od Slípky - nejlepší a nejsrozumitelnější učebnice se schématy, která hodně odpovídají zkouškovým. A ještě jsou krátký! :D
Konrádová a spol.: Funkční histologie - perfektně udělaná speciální histologie, pokryje všechno, co potřebujete vědět ke zkoušce
Zkoušková schémata + vybraná schémata z obecné histologie z mefanetu
Manuál pro praktikum ze speciální histologie z mefanetu - stručné a jasné shrnutí specky
Youtube kanál o embryologii - všechno hezky popsané a nakreslené, v angličtině
Oko a ucho z mefanetu - hodí se i k topce na smysly, je to celé jak z anatomického, tak histologického pohledu; stručně, jasně
Otázky ke zkouškovému testu z mefanetu - někdo z toho dával i zápočťáky, docela dobrá metoda
Co si chválili ostatní
Memorix histologie - já se bez něj obešla, ale vypadá moc hezky
Zkouška:
Na první pohled vypadá obludně rozměrně a náročně, ale v závěru zjistíte, že stejně je nejdůležitější se naučit schémata a velkou část uvaříte z toho. A usnadňuje to i fakt, že Ústav histologie nám spoustu materiálů (viz zveřejněné otázky k testu i s odpověďmi) naservíroval až pod nos.
Zkouška má celkem 4 části:
PC test
Kreslení schémat z obecné histologie a embryologie
Poznávání 3 preparátů
Ústní část
K PC testu máte přímo od Ústavu zveřejněné všechny otázky, které vás tam mohou potkat - opravdu to 100% odpovídá, akorát jsou prý přeházené možnosti (ale vážně se někdo drtil odpovědi tak, že si zapamatoval jen písmenka?). Každá otázka může mít více odpovědí a některé jsou poměrně náročné, nevyskytují se ve skriptech od Slípky (hlavně různé vrozené vady v embryologii), takže si je určitě doporučuju minimálně jednou projít. Využijte všechno, co se vám nabízí! :) Ale jinak si myslím, že to jde udělat i kdyby jste si to projít nestihli, samozřejmě s určitým štěstím na otázky. Minimum u testu je 112 bodů ze 160, což je krásné. Každá otázka je bodována 4 body, bod je tedy za každou správně označenou i správně neoznačenou odpověď, takže někdy je lepší radši nezaškrtnout.
Schémat je celkem 167, ale k této části zkoušky využijete pouze ta z obecné a z embryologie. specka patří až k poznávání preparátů. Kreslení probíhá buď v PAV (nevejdete přímo do budovy, ale půjdete k postranním dveřím - my se úspěšně ztratili :D) anebo někdo to prý měl v PRO. Dostanete papír se zadáním 4 schémat - 2 obecka, 2 embryo. Za každé schéma můžete dostat až 25 bodů, pro postup k další části je nutných 70 bodů a zároveň aspoň 5 bodů z každého schématu. Opět závisí na tom, jaká schémata dostanete zadána a kdo opravuje, ale na mém pokusu mi přišlo, že jsou docela mírní :) Nicméně, pokud bych měla vyzdvihnout nejdůležitější věc, kterou je třeba se ke zkoušce naučit (jako třeba protein p53 v biologii :D), tak jsou to právě všechna schémata. Poctivě si je všechny nakreslete! Odvodíte a okecáte díky tomu strašnou spoustu věcí a lépe si to zapamatujete, zvlášť máte-li "kreslící paměť" jako já (co si nakreslím, to si spíš zapamatuju). Zvlášť u embryologie to může přijít vhod. Ale samozřejmě zkoušku udělali i lidi, kteří si schémata jen projeli a ani jednou nenakreslili. Klobouk dolů před nimi :D
Pokud jste úspěšní u kreslení schémat, pokračujete na poznávačku preparátů, která se koná v místnosti na praktika. Dostanete celkem 3 preparáty, které máte určit a nakreslit k nim odpovídající schéma. Pokud si nejste preparátem jistí anebo nemáte vůbec páru, zkuste poznat aspoň něco (jak nám bylo řečeno: poznejte aspoň epitel! :D), zkoušející se vás k tomu bude snažit dovést. Někteří zkoušející mohou mít ještě i záludné doplňující otázky. Klíčem k úspěšnému absolvování je dobrá ruka na preparáty :D Taky není k zahození procházení sbírky preparátu na internetu, vše je tam popsané + využít možnosti samostudia a všechny preparáty si poctivě projít a zkusit rozpoznat, najít záchytné body.
Jsou vyučující, kteří vám budou tvrdit, že pokud v prosinci nemáte "jasno v preparátech", tak je to docela špatný a hrozí vám neúspěch u zkoušky. Tím se nenechte rozhodit. Já jsem se v preparátech začala orientovat při samostudiu den před zkouškou a v závěru jsem poznala všechny 3 preparáty s naprostou rezervou. To, že vám tvrdí, že to není možné, ještě neznamená, že je to opravdu tak :D
Spolu s preparáty si zároveň taháte i 3 otázky k ústní části, každá otázka je z jednoho celku obecná-specka-embryo. Přípravu začínáte zároveň s přípravou preparátů a když jste hotovi, tak si vás převezme jeden zkoušející. Dá se tak dobře regulovat, kdo vás bude zkoušet, protože příprava není teoreticky časově omezená (nikdo to nehlídá). Vyberete-li dobře, máte v kapse i závěr zkoušky. Moje zkoušející po mě chtěla hlavně embryo, u zbytku stačila jenom příprava na papíře. Ze specky jsem si vytáhla cerebellum a naprosto stačilo jen popsané schéma a nějaké anatomické okecání k tomu :) Proto se vyplatí ke specce schémata doopravdy umět.
Jak jsem se učila:
Z histologie jsem měla docela vítr, a proto jsem se rozhodla začít připravovat doopravdy včas. Schémata jsem začala kreslit někdy od listopadu, cca 3-4 schémata každý den, souběžně jsem si specku kreslila i na praktikách. Vydržela jsem to celý měsíc a jsem na to hrdá! :D Bohužel embryologie mě fakt nebavila, takže jsem to potom doháněla pár dní před zkouškou, ale v závěru mi to skoro nejvíc pomohlo k porozumění celého vývoje. Taky jsem se relativně poctivě učila na zápočtové testy, specku jsem brala hlavně z Konrádové a proklikala prezentace z praktik.
Naostro jsem začala 14 dní předem, kdy jsem 7 dní tvořila svoje otázky na obecnou a embryo (protože se neumím učit ze souvislého textu) a zbytek času se učila, procházela a kreslila schémata a projížděla postupně testové otázky (vždycky po skončeném tématu). Na obecnou mi stačil 1 den, na specku 2 dny a půl a embryologii jsem díky schématům a skvělým YT videím zvládla za 1 den a půl :) Dokonce mě začala i bavit, nejvíc ze všech témat! Sama jsem se divila, ale opravdu je poměrně logická.
Zbylé 2 dny jsem měla čistě na testové otázky a schémata + samostudium preparátů.
Na závěr bych chtěla jenom upozornit, že i když se podle mého popisu může histola zdát jako dávačka, úplně se jí nevyplatí podceňovat. Můžete chytnout špatné otázky/schémata/preparáty/zkoušejícího a pohodová zkouška se změní v pěkně nepříjemnou. Pořád je to zkouška na medicíně a zadarmo vám jí nikdo nedá.
P.S.:
Pokud se zrovna připravujete na histolu, nemůžete vynechat tohle úžasné video o zoufalství :D
Klobouk dolů před autory! :D Chvíli před zkouškou jsem měla stejné pocity jako Dolfík - zmar a beznaděj a chuť přepadnout ty všechny, co tvrdili, že je to pohoda. "Sice se z toho zblázním, ale aspoň budu vědět jaký mám kde epitel." je přesná definice :D
Hodně štěstí všem při bojích s růžovým peklem a přeji co nejmenší ztráty - duševní i fyzické :D
