úterý 15. srpna 2017

Když můžu, tak pomůžu

Dneska si vaší pozornost odchytnu jen krátce, ale zato s dobrým úmyslem (který ostatně mám vždy!).

Je to víc jak měsíc, co jsem na fb narazila na stránky Adély s Jirkou, kteří se jako dobrovolníci vydali na dobrodružnou cestu do Ugandy. Adéla je jako mnoho z nás medičkou a momentálně se stará o zdraví dětských pacientů v místní nemocnici; Jirka, ač původně stavební inženýr, se jako klaun snaží dětem vykouzlit úsměv na tváři. Jako by tohle nestačilo, rozhodli se ještě pomocí Hithitu vybrat peníze na ugandskou krevní banku.

Zdroj: hithitová stránka

Kdo prošel ohněm zkoušky z biologie, ví, co za neplechu může napáchat srpkovitá anémie. Tohle dědičné onemocnění trápí velkou část dětí v Ugandě a v akutním stavu potřebují dostat krevní transfúzi, s jejichž distribucí je v Ugandě problém. Ředitelka organizace Whisper se proto rozhodla založit vlastni nezávislou krevní banku, která těmto nemocným lidem pomůže. Jenže... Ono to není vůbec laciný.

"Pět setů pro darování krve (jehla, rukavice a dezinfekce) stojí 230 Kč.

Denní spotřeba benzínu v autě přepravujícím krev stojí 460 Kč.

Týdenní náklady na transport krve do oficiální krevní banky pro oskenování a zpětný transport do nemocnice stojí 1250 Kč.

..."

Zdroj: Fb stránka

Možná vás teď napadají otázky jako: A co ze je ta organizace Whisper zač? Kolik peněz asi tak potřebují? Nebo dokonce: Sakra, co je to ta srpkovitá anémie, na medicínu se teprve chystám! Proto neleňte a přesuňte se na jejich Hithit, kde se dozvíte víc a rovnou si můžete vybrat vaší odměnu. Půlku už mají vybranou, teď už to jenom za 14 dní dotlačit na 100 %!

A pokud vás zajímá průběh jejich pobytu, zaskočte na jejich Facebook. Medická stránka věci pro nás může být velmi zajímavá :) (taková prokrastinace bez výčitek)

Znáte to, dobrý skutek nebolí a jestli vás ještě čekají nějaké zkoušky, věřte, že tohle je instantní karma! Má to smysl.



To víte, já mám pro ty dobrovolníky slabost a Jirku s Adélou opravdu obdivují, protože tohle je reálná pomoc v praxi. Klobouček.

Žádné komentáře:

Okomentovat