Moje poprvé aneb můj první týden

První týden na medině utekl jako tsunami (podle pocitů, které ve mně zanechal :D), a tak je načase o něm něco málo napsat. Vzala jsem to trochu humorně, spíš obrázkově (proto jsem zbytek článku dala pod perex, aby ten počet gifů někomu nezavařil počítač :D), protože text nedokáže dostatečně vystihnout mé pocity a myšlenky, které se zrovna u prvního týdne hodí.

Hned v neděli jsme měli infotour a pokud jste v Plzni nováčci, tak se to strašně hodí :)  Dojde k dalšímu seznámení nejen se spolužáky, ale i se školou a městem. Kde co je, jak si co vyběhat... Já si to chválím. A zakončení ve vysokoškolském klubu Ucho bylo třešničkou na dortu :D

První otevření Čiháka:

První přednáška (konkrétně lékařská chemie)

Ta fronta byla ještě třicetkrát horší.

Nenávidím čekání! :D

aneb naprosto megální fronta, která předcházela všem přednáškám. Není nad to vstávat před šestou na přednášku, která začíná až v půl osmé (anatomie), jelikož si chcete sednou na židli a psát si poznámky. Opravdu k nezaplacení.

Jinak, chemie byla pohodička, krásné opakování. I seminář, kde jsme nedělali ještě nic :D

První latina:

aneb lejeme si slovíčka do hlavy.

První biologie (přednáška):

První jídlo v menze:

Sehnat si kartičku do menzy ZČU je náročný úkol, takže první jídlo v menze jsem měla až v pátek a do té doby jsem nějak přežívala o chlebu a vodě :D

Aaaa samozřejmě

První anatomie (přednáška):

Tohle už jsem slyšela... tohle ne... počkat, cooo??

První anatomie (cvika):

Hlavní pocit po prvním týdnu:

a bonus

První setkání s dopravním šílenstvím v pátek:

Málem jsem se obrátila na podpatku a šla zpátky na kolej. Kdyby nebyl pátek, byla bych doma už asi tak o dvě hodiny dřív. Takhle jsem čekala, čekala a zase čekala, jako celý týden před přednáškama a už jsem toho měla docela dost :D Po příjezdu jsem šla rovnou spát.

To by asi tak bylo všechno z Plzně.

Ale jinak to bylo dobré a pořád mi zůstává trocha motivace :)