1. Nemusíte řešit, co dnes budete dělat. Váš plán je jasný a neměnný: škola, jídlo, učení, postel.
2. Všechny dny vám vždycky připadají krásné, protože víte, že už bude jenom hůř a hůř.
|
Moje motto. |
3. Končí to dlouhé a otravné vybírání zajímavých knih v knihovně nebo knihkupectví. Díky medicíně máte literaturu na pár let dopředu jasně danou.
4. Stane se z vás nenáročný člověk - většinu času netoužíte po ničem jiném než spánku a jídle.
5. Nepotřebujete život ani kamarády, stejně na ně nemáte čas.
Měsíc od posledního článku a hned jsem vás na úvod zavalila takovou dávkou optimismu, co? :D Podívám-li se na staré články, tak je vidět, že narůstají krásnou postupnou pesimistickou řadou. A přitom ve skutečnosti je to docela jinak. Takže berte tenhle seznam se strašně velkou nadsázkou a ironií. Spíš jsem si jen tak jedovatě odfrkla po náročnějších dvou týdnech :D
|
Lidské tělo je vskutku fascinující věc.
Nejvíc zajímavý je pro mě asi fakt, jak
taková spousta lidí dokáže žít bez mozku. |
Dneska jsem měla po delší době sraz se svými kamarády a během svého
medického typického stěžování a fňukání jsem si uvědomila, že mě ta škola opravdu
baví. Strašně moc. Ano, je toho hodně. Ano, spousta toho učení je otrava (zdravím kanálky v lebce!). Ano, možná se o letní zkouškové zblázním a budu zvracet latinské pojmy. Ale i tak jsem si podle mého vybrala nesmírně zajímavý obor a v závěru (většinou po úspěšně napsaném testu :D) se těším z každé naučené věci. Sice si uvědomuju, že vím naprosté prd a taky toho dost zapomínám, ale cením si každé chvíle, kdy mi ty věci dávají aspoň maličký smysl. Kdy mi to studium a to biflování, na které jsem nikdy nebyla zvyklá a ani jsem po něm netoužila, dává nějaký smysl. Sama to nadšení na sobě pozoruju už jen podle toho, že o tom všem ráda vyprávím a je to moje téma číslo jedna. Všechny zážitky, zajímavosti, perličky z pitevny (ty lidi vždycky nejvíc zajímají :D)... Řadím Plzeň do mého skromného seznamu
nejlepších rozhodnutí mého života (ten seznam je fakt skromný, celkově obsahuje dvě věci).
Uf, asi na mě spadla ta vánoční nálada a vidina malého oddechu :D Ale je pravda, že tohle uvědomění ve mně v tu chvíli rozprostřelo takový klid a spokojenost, jakou jsem už dobrý půlrok necítila.
škoda, že tohle platí jen o škole, můj osobní život je jeden velký bordel
Nemůžu se dočkat až přijde to kruté zkouškové vystřízlivění :D
Krátká rekapitulace posledního měsíce (nemůže chybět!):
- Mám svaly.
- Mám i lebku. Woohoo.
- Dostala jsem (asi) první učící facku. Sice ještě nevím výsledky, ale myslím, že můj test z organické chemie si hezky v lednu zopakuju. Ne, že bych to neuměla, jenom jsem prostě konečně doplatila na to, že všechny testy strašně rychle vyplním a nekontroluju. No jo, poučení do příště. (jsem smutna)
- Můj index už byl použit, mám první zápočet!
- Tenhle poslední týden byl zabijácký. A to jsem ještě musela nakoupit vánoční dárky (výjimečně mám všechny dřív než o Štědrý den :D To se pozná, že vesničan se slámou v botách vyjel do velkoměsta - stal se ze mě nakupovací maniak :D).
- Zabijácký byl i kvůli tomu, že poslední dobou nějak moc (na mě) slavím a juchám až do rána.
- Už se těším až se pořádně vyspím. Aspoň tak 24 hodin, prosím.
- Tyhle vánoční prázdniny ztratily své kouzlo ve chvíli, kdy jsem otevřela svůj nový diář 2016.
- Ještě někde uvidím zmínku o Star Wars a beru kudlu.
- Potřebuju relax. A masáž. A hodně vany. Jestli mi něco na koleji chybí, tak je to vana.
- Pořád útěšně tloustnu. Cukroví mi v tom dost pomáhá. (Taky se vám někdy stane, že si takhle v neděli přivezete na kolej krabici plnou cukroví a v pondělí už nic nemáte?)
- Druhá laborka z chemie mě opět bavila. A opět jsem asi jediná. Ale měli jsme tam krásnou barevnou stupnici!
- Na všech ostatních prváckých medických blozích teď frčí pitevní týden. Věříte mi, že jim to ani nijak nezávidím a jsem ráda, že mě to čeká až v druháku?
A aby tenhle blog nebyl pořád jenom můj osobní deníček, po Novém roce se můžete "těšit" na první předmětové zářezy :) Čekají mě dvě zkoušky + se trochu rozepíšu o anče prvního semestru (protože si ráda plácám játra).
Mějte se krásně a místo čtení Čiháka raději skládejte básně :) (Vánoční příspěvek ještě bude)