Veselé Vánoce!

Milý Ježíšku,

jelikož jsem letos byla nesmírně hodná (jak zcela určitě víš), přála bych si několik důležitých a velkých věcí:

• abych se druhý den po Vánocích probudila a byla geniální,
• aby místo čtení stačilo na učebnici spát a ona mi sama nalezla do hlavy,
• aby co nejdříve vyšel Memorix histologie,
• abych měla pevnou ruku při mačkání F5 při přihlašování na zkoušky,
• abych ty zkoušky dala,
• a aby mi z toho všeho nefouklo pod tašky.

Chápu, že jsem velmi náročná, ale doufám, že mi něco z toho splníš!

Tvá Medička

A vám všem veselé Vánoce, klidné prožití vánočních svátků bez učení a šťastný Nový rok (a hlavně opatrně)! Doufám, že se tu příští rok sejdeme zase na mém blogu, s novými články a i s novými čtenáři :)

5 věcí, proč je medicína vlastně tak skvělá

1. Nemusíte řešit, co dnes budete dělat. Váš plán je jasný a neměnný: škola, jídlo, učení, postel.

2. Všechny dny vám vždycky připadají krásné, protože víte, že už bude jenom hůř a hůř.

Moje motto.

3. Končí to dlouhé a otravné vybírání zajímavých knih v knihovně nebo knihkupectví. Díky medicíně máte literaturu na pár let dopředu jasně danou.

4. Stane se z vás nenáročný člověk - většinu času netoužíte po ničem jiném než spánku a jídle.

5. Nepotřebujete život ani kamarády, stejně na ně nemáte čas.

Měsíc od posledního článku a hned jsem vás na úvod zavalila takovou dávkou optimismu, co? :D Podívám-li se na staré články, tak je vidět, že narůstají krásnou postupnou pesimistickou řadou. A přitom ve skutečnosti je to docela jinak. Takže berte tenhle seznam se strašně velkou nadsázkou a ironií. Spíš jsem si jen tak jedovatě odfrkla po náročnějších dvou týdnech :D

Lidské tělo je vskutku fascinující věc.
Nejvíc zajímavý je pro mě asi fakt, jak
taková spousta lidí dokáže žít bez mozku.

Dneska jsem měla po delší době sraz se svými kamarády a během svého medického typického stěžování a fňukání jsem si uvědomila, že mě ta škola opravdu baví. Strašně moc. Ano, je toho hodně. Ano, spousta toho učení je otrava (zdravím kanálky v lebce!). Ano, možná se o letní zkouškové zblázním a budu zvracet latinské pojmy. Ale i tak jsem si podle mého vybrala nesmírně zajímavý obor a v závěru (většinou po úspěšně napsaném testu :D) se těším z každé naučené věci. Sice si uvědomuju, že vím naprosté prd a taky toho dost zapomínám, ale cením si každé chvíle, kdy mi ty věci dávají aspoň maličký smysl. Kdy mi to studium a to biflování, na které jsem nikdy nebyla zvyklá a ani jsem po něm netoužila, dává nějaký smysl. Sama to nadšení na sobě pozoruju už jen podle toho, že o tom všem ráda vyprávím a je to moje téma číslo jedna. Všechny zážitky, zajímavosti, perličky z pitevny (ty lidi vždycky nejvíc zajímají :D)... Řadím Plzeň do mého skromného seznamu nejlepších rozhodnutí mého života (ten seznam je fakt skromný, celkově obsahuje dvě věci).

Uf, asi na mě spadla ta vánoční nálada a vidina malého oddechu :D Ale je pravda, že tohle uvědomění ve mně v tu chvíli rozprostřelo takový klid a spokojenost, jakou jsem už dobrý půlrok necítila. škoda, že tohle platí jen o škole, můj osobní život je jeden velký bordel
Nemůžu se dočkat až přijde to kruté zkouškové vystřízlivění :D

Krátká rekapitulace posledního měsíce (nemůže chybět!):

• Mám svaly.
• Mám i lebku. Woohoo.
• Dostala jsem (asi) první učící facku. Sice ještě nevím výsledky, ale myslím, že můj test z organické chemie si hezky v lednu zopakuju. Ne, že bych to neuměla, jenom jsem prostě konečně doplatila na to, že všechny testy strašně rychle vyplním a nekontroluju. No jo, poučení do příště. (jsem smutna)
• Můj index už byl použit, mám první zápočet!
• Tenhle poslední týden byl zabijácký. A to jsem ještě musela nakoupit vánoční dárky (výjimečně mám všechny dřív než o Štědrý den :D To se pozná, že vesničan se slámou v botách vyjel do velkoměsta - stal se ze mě nakupovací maniak :D).

• Zabijácký byl i kvůli tomu, že poslední dobou nějak moc (na mě) slavím a juchám až do rána.
• Už se těším až se pořádně vyspím. Aspoň tak 24 hodin, prosím.
• Tyhle vánoční prázdniny ztratily své kouzlo ve chvíli, kdy jsem otevřela svůj nový diář 2016.
• Ještě někde uvidím zmínku o Star Wars a beru kudlu.
• Potřebuju relax. A masáž. A hodně vany. Jestli mi něco na koleji chybí, tak je to vana.
• Pořád útěšně tloustnu. Cukroví mi v tom dost pomáhá. (Taky se vám někdy stane, že si takhle v neděli přivezete na kolej krabici plnou cukroví a v pondělí už nic nemáte?)
• Druhá laborka z chemie mě opět bavila. A opět jsem asi jediná. Ale měli jsme tam krásnou barevnou stupnici!
• Na všech ostatních prváckých medických blozích teď frčí pitevní týden. Věříte mi, že jim to ani nijak nezávidím a jsem ráda, že mě to čeká až v druháku?

A aby tenhle blog nebyl pořád jenom můj osobní deníček, po Novém roce se můžete "těšit" na první předmětové zářezy :) Čekají mě dvě zkoušky + se trochu rozepíšu o anče prvního semestru (protože si ráda plácám játra).

Mějte se krásně a místo čtení Čiháka raději skládejte básně :) (Vánoční příspěvek ještě bude)

Líp už nám bylo, teď už bude jenom hůř

(ano, nejsem příliš kreativní na titulky :D)

Já vím, ono to rvaní vlasů a proklínání mého výběru ještě
přijde :D Stačilo stydlivé nahlédnutí do kapitoly o svalech.

Dneska je to přesně 43. den od začátku školního roku, od mého napjatého prvního dne, kdy jsem měla akorát přednášku z Lékařské chemie a bála se svého kruhu... A zatím hlásím, že žiju, učím se, flákám se, hodně jím a hlavně - pořád mě to baví a ještě toho nelituji. Ve skutečnosti studium medicíny považuji za jedno ze svých nejlepších rozhodnutí, stejně jako odchod z mé sakrašpatné základky a přestup na osmiletý gympl. (Když už jsme u té střední, může mi někdo prozradit, proč když řeknu, že jsem z osmiletky, tak na mě každý kouká jak na mimozemšťana? :D)

Myslím, že tyhle pocity mám hlavně proto, že je toho ještě pořád málo. Taktika "proč bych měla vyvádět z kloubů, když mě za dva týdny čeká něco mnohem horšího" se mi zatím vyplácí. Na druhou stranu si říkám, jestli by nebylo lepší si to hroucení vybrat už teď a ne si udělat premiéru až při zkouškách :D
(ano, uvědomuju si, že všichni, co minulý týden měli kombinaci latina + klouby + chemie názvosloví a příklady by mě teď nejradši uškrtili a omlouvám se :D ale každý to máme prostě jinak)

Zatím teda jako největší mínus medicíny vidím to, že jsem si dneska ráno stoupla na váhu a ta hodila error. Ups :D Přála bych si nebýt ten typ, co stres zajídá až přejídá. Možná jsem v relativním klidu proto, že se vždycky předávkuju cukrem a je mi všechno jedno :D

Takhle očividně dopadnu po prváku na medině.

Před tím než se pochlubím, co mám všechno zatím za sebou, tak jsem si ještě připravila malou sondu do našich předmětů, jelikož se vždycky fakultu od fakulty maličko liší.

• Anatomie - Asi není třeba k tomu něco psát :D Sice je toho hodně a spousta věcí vám přijde zbytečná, ale na druhou stranu mě to baví a zajímá, strašně mě třeba teď nadchlo, když mi začaly dávat smysl jednotlivý pohyby podle druhu kloubů a tak :D Navíc si přijdete hustě, když před kamarády/rodinou bez zaškobrtnutí vytáhnete sulcus tendinis musculi flexoris hallucis longi a oni si myslí, že je proklínáte nebo, že je to fakt dobrý text na rap. (Když už jsme u toho rapu, jsem jediná, komu pomáhá si při učení jednotlivý názvy zpívat a tancovat k tomu? :D)



Angličtina.
Už jsem tam i úspěšně usnula.

• Latina - Další z medických klasik. Překvapivě jí dost nemám ráda a nebaví mě. Takovou třetí deklinaci bych s čistým svědomím nakopala do rekta (neboli in rectum, chcete-li :D).
• Angličtina - Uhm... ano, je velmi potřebná a ano, pěkně jí flákám, ale... Hodinové probírání toho, proč mají muži pomalé spermie?? Rozebírání našich povahových vlastností?? Víte, co jsem se mohla naučit anatomie místo toho? :D (odpovědí je žádnou, protože bych se zase flákala na netu!)
• Lékařská chemie - Taková těžší středoškolská chemie. Projede se anorganika i organika, bonusem se přidají příklady a názvosloví v latině a dvě laborky. Na první přednášce nám bylo vysvětleno, že je to proto, aby se před biochemií setřely rozdíly mezi výukou chemie na jednotlivých středních školách a já si myslím, že je to skvělý nápad. Na druhou stranu se obávám, že jelikož je to jednosemestrální předmět, tak to do druháku (pokud se tam dostanu!) zapomenu, stejně jako jsem úspěšně zapomněla všechno z matury :D
• Biologie a genetika - Prý druhý nejtěžší předmět po anatomii tohoto ročníku. Někdo říká i nejtěžší :D Zatím jsou to jen praktika, kde si hrajete s mikroskopem a preparáty a taky přednášky, kam už skoro nikdo nechodí, protože i závody šneků mají víc energie než tohle. I když legenda praví, že přednáška o cytoskeletu byla hodně dobrá. Možná znova ty přednášky zkusím. Ale komu se chce ve středu večer někam chodit se učit? :D
• První pomoc
• Výpočetní technika - ??
• Tělocvik - Momentálně mám plavání. Jelikož ho máme ve středu po anatomii, tak se zkouším neutopit :D
• V druhém semestru pak přibude histologie a embryologie a biofyzika.

Přijde mi, že Plzeň má docela takový klidný studijní plán v prváku oproti jiným fakultám. Rozhodně se mi líbí, že zkoušku z histoly a topografické anatomie máme až ve druháku :D

A co už mám za sebou?

• kosti & klouby
• Už jsem byla prvně na pitevně, podívat se na kloubíky :D Teď mě čekají svaly. Jelikož máme anatomii třísemestrální, tak se k pitvání dostaneme až za rok.
• Odevzdala jsem naformátovaný dokument ve wordu na výpočetní techniku, muhahahaha!
• test z názvosloví a výpočtů z chemie
• už jsem zkoušela resuscitovat, i dítě :D wow, hned se cítím jako větší doktor
• laborku z chemie, která mě dost bavila, což nikdo očividně nechápe

Když to tak vidím, tak jsem toho zatím moc nezvládla. A místo učení tu hodinu a půl potím jeden článek... Achjo :D Půjdu to vylepšit (jasně).

Zvědavá otázka do davu na závěr (jsem realista): pokud jste medici ve vyšších ročnících i letošní prváci, kam jste si podávali/máte v plánu podávat záchranné přihlášky, kdyby to přeci jenom s tou ančou nevyšlo? Zpátky na medicínu nebo nějaký jiný přírodovědecký obor nebo kompletka úplně jiná větev? Hledám inspiraci :D

Jinak, pokud se vám chce, tak můžete vpravo zahlasovat v nové anketě, pomůže mi to s dalšími články :) 

4. týden v plném proudu

Hned na úvod se přiznám, že poslední dobou moc nevím, o čem psát. Asi budu další medický blog jen o učení, protože mi přijde, že nemám žádné zajímavé zážitky, na praktika jsem vyfásla samé nehláškující a nenáročné vyučující. A vlastně se ani neučím :D
Největší událost posledních dní budiž to, že už mám bohužel konečně po kostech (pominu-li lebku) a už mě čekají jen horší věci. Hahaha.

Krátký přehled několika málo událostí:

• Ano, začínám vynechávat některé přednášky, je to úspora času i nervů :D (aneb biologie, každý ví)
• S postupným probíráním látky na latině se z anatomie začíná stávat docela pochopitelná věc. Ale jen docela.
• Nebaví mě se učit. Fakt strašně moc. Vím, že je to docela brzo :D Třeba se to srovná, zatím nejsem vůbec zvyklá.



Ano, šla jsem na medinu přesně proto,
abych vás mohla léčit.

• Víkend jsem strávila nad ančou (Tedy, spíš jsem chtěla. Jinak jsem úspěšně prokrastinovala nad tou spoustou medických článků, které vyrazily jako houby po dešti. Ale napsat vlastní, to nee :D).
• Zažila jsem si svojí "chvilku slávy", když jsem v domovské obci vyšla mezi lidi a poslouchala výživné řeči typu: "Bolí mě uzlina na krku, co mi je?" / / "Jak se latinsky řekne "Jdi do háje?" / / "Kdy už nás budeš léčit?"
• Řezy končetinami Y U so hard.
• Fronty na přednášky stále nijak markantně nemizí (kromě těch předmětů, na které jsem přestala chodit).
• Miluju Plzeň.
• Ne, vážně se mi tu moc líbí.
• Medicína je fajn. Zatím.

Medická beánie

alias pasování prváků. Pro nás, co jsme byli křtěni už na seznamováku, to nebylo nic nového, ale ten zbytek se už může cítit pořádně medicky :D Spočívá to v tom, že přijdete do Pantheonu a přilepíte se k podlaze, protože vytírání asi neznají, proběhnou soutěže o super ceny (poukázka na lasergame, bowling...) a nakonec s nafouknutou gumovou rukavicí na hlavě složíte přísahu. A pak se pije :D

Akce se konala ve středu, takže by jeden čekal, že ve čtvrtek ráno, kdy nám začíná přednáška z anatomie v 7:30, nebude fronta, ba ani noha, a přitom v 6 hodin ráno už zas byla plná celá chodba!! Neuvěřitelný, nechápu, asi to vzdávám :D

Imatrikulace

Takové slavnostnější pasování :D Myslím, že je to stejné úplně všude a netřeba rozepisovat. Už mám konečně index & šance vytáhnout šaty a lodičky, oujé. A taky celý den odpadla výuka, což spolu se středečním svátkem vytváří krásné dva dny flákání a válení v posteli.

Zkoušení z kostí

A pak samozřejmě velká událost, moje první zkoušení na vysoké škole, které jsem náležitě prožívala. Nakonec se nebylo čeho bát, paní lektorka je naprosto v pohodě, všichni jsme prošli a nijak nás nedusila. Původně jsem sice minulý týden chytla paniku, protože jsme šli na pitevnu a na těch kostech jsem ty pojmy absolutně neviděla: Je to fossa nebo divná ohryzanina? Kde by na téhle krásně ploché kosti asi tak měl být ten žlábek? apod... Ale bylo to dost jednoduché, no :D Aspoň co se našeho kruhu týče. Jen jsme chodili postupně do místnosti, vylosovali si kost, zorientovali jí, popsali a šli se známkou. Jiné kruhy to mají dost náročnější.
Pro ty kruhy, co to ještě čeká: Hodně štěstí! Je ho potřeba :D

Včera se ještě konalo Heyrácké kladivo, kde jsem sice nebyla, ale legendy praví, že to stálo za to :D A čekají nás Fakultní pijavice - darování krve :)

A já se jdu konečně dokopat k latině... Tak nějak všechny předměty kromě anatomie úspěšně vypouštím.

Moje poprvé aneb můj první týden

První týden na medině utekl jako tsunami (podle pocitů, které ve mně zanechal :D), a tak je načase o něm něco málo napsat. Vzala jsem to trochu humorně, spíš obrázkově (proto jsem zbytek článku dala pod perex, aby ten počet gifů někomu nezavařil počítač :D), protože text nedokáže dostatečně vystihnout mé pocity a myšlenky, které se zrovna u prvního týdne hodí.

Hned v neděli jsme měli infotour a pokud jste v Plzni nováčci, tak se to strašně hodí :)  Dojde k dalšímu seznámení nejen se spolužáky, ale i se školou a městem. Kde co je, jak si co vyběhat... Já si to chválím. A zakončení ve vysokoškolském klubu Ucho bylo třešničkou na dortu :D

Důležité info pro zájemce o medicínu v Plzni

(než na to zapomenu...)

Pokud už jste se zajímali o průběh přijímacího řízení v Plzni, určitě jste už narazili na info, že otázky na chemii jsou vybírány přímo z modelovek, a proto není tak těžké se na ně připravit.

Můj výraz, když nám to vyprávěl :D

Letos ovšem bude změna!
Dnes na přednášce z chemie nám pan doktor Babuška sdělil, že jelikož si letos po přijímacím řízení někteří uchazeči stěžovali a odvolávali se na to, že je špatné, že otázky byly z modelovek (:D) a škola jim odvolání uznala, tak pro budoucí uchazeče se test už z modelovek dělat nebude. A bude tedy těžší, "komplikovanější" jeho slovy :D

Vypadal, že to myslí smrtelně vážně, takže vám to sem raději píšu, abyste byli informovaní. A taky jsem se musela o tuhle "geniálnost" podělit, protože nadávat na to, že přijímačky byly z modelovek... To snad ne :D

Zápis, adapťák a stěhování na kolej

Slíbený pořádný článek budete muset oželet, protože mi ho blogger z nějakého neznámého důvodu (opravdu nechápu a jsem velmi načuřená!) celý smazal. Vezmu to tedy jen ve zkratce, stejně už to v mnoha podobách můžete nalézt u jiných mediků :) (všechno má krásně popsané Lady Gingiva, opravdu návštěvu a počtení doporučuju).

Zápis:

• Nakraďte si co nejvíc potvrzení o studiu, budou je chtít všude :D 
• Pokud dojíždíte, určitě si s sebou vezměte i oranžovou průkazku na slevu a rovnou si ho nechte potvrdit, ať už jezdíte levněji
• Strčte si do peněženky všechny svoje průkazové fotky a asi tak dva měsíce je nevyndavejte, budete jich potřebovat dost - 3x na zápisu, Plzeňská karta, kolejenka...
• Celý zápis je jedna velká autogramiáda a papírování, takže si určitě vezměte tužku

Adapťák:

Moje sportovní nadání v kostce.

Určitě jeďte! Je to sranda a přežijí to i nesportovní a nespolečenské osoby - já jsem důkazem :D Není důvod mít obavy, každý tam jede kvůli seznámení, a tak jsou všichni velmi otevření. Hodně se tam sportuje, večer se pak pije, získáte info o různých spolcích, do kterých se můžete upsat (IFMSA, Záchranáři atd) a hlavně - křest mediků si nemůžete nechat ujít! Až by jeden z toho uronil slzičku, jak to bylo hezky připravené :D

Hodnotím to fakt kladně a moc za to děkuji organizátorům :)

Stěhujeme se na kolej:

Tak, já už jsem konečně tento týden zřela svojí kolej a mám k tomu samozřejmě pár poznatků :D

V Plzni si můžete vybrat z několika kolejí - tři od Karlovky (Bolevecká, ŠAF a Heyrovského) a někteří bydlí i na kolejích od ZČU. Já si podle referencí od ostatních vybrala Bolevec - prý klidná a hlavně pět minut od všeho, ale i ŠAF si hodně lidí chválí a Heyrák je prý nejlepší pařící kolej, takže ať si každý vybere dle svého gusta :D

Pokud byste si nebyli jistí, co všechno si s sebou zabalit, na FB stránce se objevil skvělý odkaz: co si sbalit na kolej. Ten seznam je naprosto dostačující, já už jen pár věcí dodám:

• ložní prádlo i peřiny jsou na Bolevecké naprosto v pohodě, původně jsem si vezla svoje, ale není to potřeba.
• Kabel k internetu určitě.
• Kuchyňka je opravdu malinká, takže na žádné vyvařování to není :D Jestli je společná na patře jsem ještě nezkoumala, ale myslím, že budu ráda, když tam zvládnu ovesnou kaši a palačinky.
• Doporučuju i nůžky, izolepu (ta spraví všechno!), sešívačku a kancelářské sponky.
• Klidně i košťátko a lopatku, ale asi je tam i na půjčení.
• Lampičky nejsou.
• Pokud máte zajímavě vypadající židli jako já, tak podprdelník je potřeba.
• Moc si toho neberte nebo se nevejdete jako já :D

Jinak kolej není úplně špatná, dle mého osobního názoru, jen jsem byla poněkud zklamaná, protože jsem tři roky zpátky byla na kolejích v Ústí nad Labem a za menší peníze měli mnohem víc muziky (resp. prostoru). Cítím se tam trochu stísněně :D Taky mi přijde jako zvláštní řešení, že mezi pokoji v buňce je průchozí koupelna. Uh...

Možná ještě na celou kolej ale změním názor, zatím jsem tam moc nepobyla a všechno asi neobjevila. Třeba pak hodím update :D

To je asi všechno k mému předmedicínskému období. Teď už jenom odpočítávání do začátku školního roku (a taky následné modlení, aby už byly prázdniny :D).

Když si odmyslíte všechny ty věci a necháte jen nábytek a přimyslíte opotřebení, tak je to dost věrná podoba :D

Kolejní update:

• Vaříme ve skříni
• Fén v 6 ráno, když vy můžete spát až do 8, to je na poplácání po zádech, Nejlépe sekyrou.
• Pokud spíte na špatné straně pokoje, tak třímetrový kabel na net těžce nestačí k posteli. Vlastně stačí jen tak do půlky stolu a buďme rádi.
• Pokud můžete a chcete, určitě si zařiďte na pokoj/buňku wifi - na mobil (nemáte-li data či je máte omezená), na ležení s notebookem v posteli bez zbytečného kabelu... :D
• Už jsem zjistila další věci, co nám chybí: lavor na nádobí (mytí v umyvadle na záchodě ftw); do koupelny rovnou malý stolek, stojan nebo skřínku na hygienické potřeby (zvlášť pro holky); stoličku nebo takové ty schůdky - pro menší osoby, přendavání židle je věčný opruz; spoustu krabic, krabiček, pořadačů, háčků, věšáků; přehoz přes postel a to by mohlo být zatím vše :D
• Pro mediky samozřejmě plášť a přezůvky :)

Proč nakonec medina a moje další školy

Varování: Začátek bude hrozná okecávka! Pro slabší povahy vědci doporučují metodu TL;DR.

Není nad výstižný obrázek.

Už v prvním článku - a i názvem blogu - jsem předeslala, že medicína není moje vysněná škola už od plenek. Což ale u mě není nic divného, protože jsem proměnlivá jako aprílové počasí a od školky jsem vystřídala touhu po tak asi 23 456 povolání, tedy asi všechny, co na světě jsou. Chtěla jsem být popelář, archeolog, spisovatel (to se mě drží pořád, ale asi na to nemám předpoklady :D), malíř... Akorát kosmonaut mě nikdy nelákal. Dlouhou dobu (s přestávkami) jsem měla v merku i tu medicínu - nejdřív jsem to jako chytré dítě (rozuměj: vybočovala jsem z průměru na špatné základce, učitelé mě milovali a pomalu mi provolávali slávu, a tak mi to pěkně stouplo do hlavy :D přechod na gympl mezi stejně nadprůměrné byl pro mě šílená sprcha, ale bylo to potřeba) viděla jako samozřejmou budoucnost. Pak nám jednou na biologii profesorka pustila operaci srdce a mě se to tak zalíbilo, že se mě asi rok či dva držel kardiochirurg.
Teď už vím, že chirurg ze mě určitě nebude, protože jsem nervák, trémista, nevydržím dlouho stát a ruce se mi klepou naprosto normálně. Ale stejně nakonec medicína nebyla moje primární volba, ačkoliv jsem se pořád držela přírodovědného směru (po kardiu mě nadchla farmacie).

Přihlášku jsem si ale v únoru podala, a to ze dvou důvodů: a) moje hlavní volba byla Lékařská genetika na MUNI a genetik ze mě může být i po 6 letech medicíny; b) rodiče; zde bych mohla předvést názornou ukázku - "Mami, podám si 4 přihlášky." "4? To je docela dost peněz..." vs "Tak si dám i medicínu, ale nevím, kterou vybrat..." "Klidně si podej přihlášky na všechny medicíny, hlavně, když se dostaneš, my ti to všechno zaplatíme!!" :D
Ale samozřejmě jsem dostatečně stará na to, abych věděla, že vybírat si VŠ podle rodičů (a kamarádů a přítelů/kyň a zvířátek...) je volovina. Jde přeci o mojí budoucnost.
Nakonec jsem tedy v rámci úspory peněz zvolila 1. LF a LFP, a to podle jednoduchých počtů - říkala jsem si, že na jedničku mám největší šanci se dostat (ach ta naivita :D) a Plzeň mi byla sympatická... spolu s 3. LF, ale já hlavně nechtěla moc do Prahy, takže to vyhrála Plzeň.

Genetika v Brně mi nevyšla, ale samozřejmě jsem si podala záchrannou na PřF v Praze a dostala se. Proč tedy nakonec nejsem tam?
- zázrakem jsem se dostala na medinu, a to beru jako znamení
- po medině ze mě může být spíš ten typ genetika, co se mi líbí
- můžu pomáhat lidem a být nějak užitečná pro společnost
- i s titulem MUDr. můžu vždycky dělat něco jiného, třeba ilustrátora, ale naopak to nefunguje - bez titulu ze mě doktor nebude
- za zkoušku nic nedáš a příště už bych se dostat nemusela
- a hlavně... moje teorie: Je lepší teď rok studovat medicínu a třeba zjistit, že mě to nebaví/nemám na to a pak pět dalších let studovat jinou školu a mít tak za sebou oněch 6 let studia, než po roce i víc na jiné škole přejít na medicínu a studovat víc jak 7 let...

Spousta lidí jako důvody udává třeba jistotu práce nebo i ty peníze, ale já to teda v tomhle zrovna nevidím moc růžově a jen budoucnost ukáže, jestli jsem měla pravdu :D

Vlastně když to tak vezmu kolem a kolem, tak asi jsem vždycky v koutku duše nad medinou přemýšlela, ale dost mě ta škola děsila.
A to z klasických důvodů:

Asi tak.

- 6 let studia
- ještě jednou... 6 let studia!! kdy budete závislí na rodičích, nic moc si neužijete...oh god why
- studium je strašně náročné a psychicky vyčerpávající a buďme upřímní, já nejsem psychicky stabilní
- po těch 6 letech to stejně nekončí, naopak pokračuje atestací - další roky...
- a po atestaci to stejně nekončí a člověk se učí celý život
- strašná zodpovědnost
- velká dřina
- peníze začnou tak nějak odpovídat až po atestaci a to je za sakra dlouho


Tyhle záporné body u mě stejně nezmizely, takže se pořád zaobírám tím, jestli jsem si dobře vybrala, jak to zvládnu... A bojím se, že to zjistím pozdě. Ale risk je někdy zisk (aneb chlácholím sama sebe :D), tak uvidíme.


A co moje další školy?

1) Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, obor Lékařská genetika a molekulární diagnostika, Brno
Asi tři roky starý obor, jediný v republice, možnost až magistra. Po vystudování z vás bude kvalifikovaný pracovník např. v laboratořích - různé genetické testy nebo umělé oplodnění...
Berou poměrně maloučko lidí, loni se hlásilo nějakých 600 a brali jich 34. Letos jen 30.
Přijímací zkoušky se skládají z klasických brněnských Testů studijních předpokladů (doporučuji je procvičovat, ona je to i docela sranda :D) a testu z biologie se základy chemie, který je z úplných základů - např. jaké srdce mají ryby, který typ cévních svazků se vyskytuje ve stonku atd. Pokud se připravíte na bio a zvládnete TSP, tak to máte jasné :) Já se samozřejmě nepřipravila a biologii jsem projela na jednoduchých otázkách, TSP se mi dost povedly. Z bio můžete získat 700 bodů a z TSP jen 300, celkem tedy 1000.
Nevýhodou přijímaček (podle mě) je to, že jsou už na začátku května, tedy v průběhu maturit a to jednomu k učení moc nepřidá.
Více: zde

2) Vysoká škola chemicko-technologická, obor Bioinformatika, Praha
Co k tomuhle říct... :D Chtěla jsem nějakou jistotu a tenhle obor se mi jako jediný na VŠCHT zalíbil. Je meziuniverzitní, některé hodiny probíhají na ČVUT (který je hned vedle) a součástí je i programování, ale bylo mi řečeno, že se učí hezky od základů.
Na tuhle školu vás na 90% vezmou, ale první ročníky pak brutálně prosejou na matematice, tak pozor. Přijímací zkoušky se nedělají, bere se to jen podle vysvědčení - známky z matematiky a chemie.
A přihlášky jsou sympaticky až do konce března :D

3) Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, obor Molekulární biologie a biochemie organismů, Praha
Zvoleno kvůli možnosti magisterského studia genetiky. Lidí se sem hlásí dost, ale berou zhruba polovinu, takže šance je dost vysoká. Přijímací zkoušky se skládají ze Všeobecných studijní předpokladů a oborového testu, kde si můžete zvolit chemii či biologii. Já si vybrala biologii a test poměrně odpovídal tomu, co mají jako ukázku na stránkách. Ale měla jsem z něj zvláštní pocit, jak když mám vše špatně :D VSP mi vyhovovaly o dost méně než TSP (které jsou tak hezky koncipované) a moc si je ani nepamatuju, prostě test logiky a paměti :D
Více: zde

P.S.: Dostala jsem se na čtyři školy (nad Brnem brečím do teď :D)

Přijímací zkoušky (2015)

Během čekání na začátek školního roku mě napadlo pár (klasických) článků, které bych mohla sepsat a zveřejnit. Nevím, jak moc velkou budou mít informační hodnotu, asi ani nebudou moc dlouhé, ale třeba to někomu pomůže :D I když už to psali asi všichni, takže to nebude nic nového.

Vidím to na:
- přijímací zkoušky
- proč medicína + další "moje" školy
- zápis + něco ke kolejím + adapťák

Vrhněme se tedy na první věc :)

Na medicínu se lze dostat několika způsoby. Pokud máte super výsledky ve škole po celé čtyři roky, mohou vás vzít na průměr (bez přijímaček neberou snad jen na 2. LF a na 3. LF jen za zvláštních podmínek). Každá z fakult má různou hodnotu maximálního průměru, ale ta se stejně ještě sníží, protože se tam hlásí dost lidí s velmi dobrým průměrem. Tudíž já se se svým 1,19 (některé fakulty berou do 1,20) nikde nechytala :D
Další možností jsou pak přijímací zkoušky, na které se buď naučíte nebo stejně jako já zvolíte cestu náhody alias "mám fakin' štěstí" :D

Moje oblíbená metoda "Som čarovný"

Jak se připravit na zkoušky
Určitě dobrou věcí je si za maturitní předměty zvolit dva ze zkouškové trojice biologie-chemie-fyzika. Rozhodně to přípravu dost usnadní, protože nebudete muset svůj čas dělit mezi maturu a přijímačky. Já měla kombinaci biologie-chemie, k tomu i z obou předmětů semináře (biosem mi v tomhle velmi pomohl, protože jsem konečně dostala učitelku, která nám každé téma neosekala na "základy pro všechny").
Dále asi všechny školy nabízejí přípravné kurzy. K těm nemám moc, co říct, protože když jsme se o tom doma bavili, tak mi rodiče řekli: "Když budeš chtít, tak se všechno naučíš sama a žádný kurzy nepotřebuješ.". Navíc jsou dost drahé. Z mého okolí na ně chodili 3 lidi, všichni na 1.LF a výsledkem budiž to, že dva z nich se nedostali na žádnou medicínu a třetí šla stejně bez přijímaček. A moc pochvalně se o tom nevyjadřovali. Ale záleží na každém :)
Užitečnou věcí jsou fakultami vydávané modelové otázky. Pokud to myslíte vážně, tak je určitě doporučuju! Já sama měla modelovky z Plzně (velmi příjemně vyhlížející tenké knížky s nezákeřnými otázkami) a pár dní před zkouškami na 1. LF se mi do ruky dostaly i její modelovky (varianta 3 knížky - nazvala bych to výtvorem pekelným). Jak moc se mi osvědčily si můžete přečíst o něco níže :) Ale jsou dobré i jen na procvičování a zjišťování mezer či okruhů, které se u přijímaček budou vyskytovat.

A ještě doporučuju se na netu dobře informovat o přijímačkách, i se poptat aktuálních studentů, abyste byli dostatečně vyzbrojeni. Já to neudělala a pak jsem se třeba na přijímačkách na PřF divila, že se píše všeobecný test a co má zatraceně za části :D A největším překvapením byla jedničková multiple-choice a bezkalkulačkovost, to mě odrovnalo :D


A teď už k přijímacím zkouškám.


Den D aneb co-to-sakra - 1. LF
1. LF nebyla úplně mojí vytouženou školou, takže na přípravu jsem se dost vykašlala, na informace jsem se dost vykašlala a v hlavě jsem měla akorát to, že vůbec netuším, kde najdu Oční kliniku a že to bude trvat šíleně dlouho.
Nejdelší je chemie (bůh ví proč, prohodila bych s fyzikou), pak fyzika a nakonec biologie - ta trvá "jen" 1,5 hodiny. Všechny tři předměty pak mají 100 otázek.
U zkoušek nemůžete mít PSP a - což je nejhorší - ani kalkulačku. Vzhledem k tomu, že já jsem od šesté třídy měla kalkulátor přilepený k ruce, tak jsem den před přijímačkama strávila doháněním svých matematický mezer. A řeknu vám, výpočet pH bez kalkulačky je fakt chuťovka :D
Ze samotných testů si akorát pamatuju ten pocit marnosti a totálního prázdna. Chemie ještě docela šla. U fyziky jsem se ze začátku snažila vypočítat aspoň příklady (ale to bych si musela pamatovat i ty nezákladní vzorečky), což jsem vzdala po té, kdy jsem vítězoslavně konečně spočítala masakrální stavovou rovnici a zjistila jsem, že jsem zapomněla jednu veličinu převést. Pak už to byla jen Sportka a soutěž o nejkrásnější vzor v těch zatracených kroužcích. A biologie už jenom marnost nad marnost a zoufalé lovení aspoň něčeho (protože modelovky pro bio jsem si přečetla jednou celé! *slow clap*).
Byla jsem tak vycucaná a unavená a bylo mi tak špatně, že jsem po příjezdu domů jen spala :D
Asi jsem to moc prožívala. Ale ono vás hodně znejistí i to, že všichni kolem vás všechno umí, modelovky by odříkali i pozpátku a jestli ne, tak to aspoň dobře hrají :D

Nakonec jsem o tři dny později po Plzni zjistila, že jsem zázrakem přijatá. Zachránila mě chemie a bonifikace z matiky, přijata jen o jeden bod :D

Ještě k testům - letos prý poprvé nebyly testy přesně z modelovek. Jelikož já je neuměla, tak vám to nemůžu potvrdit, ale moc jednoduché to fakt nebylo.

Den D aneb bring-it-on - LF Plzeň

V Plzni byly o dost milejší přijímačky, dle mého soudu. Méně otázek (50), méně času (ale neuvěřitelně dostačující; myslím, že to bylo 1,5 hodiny na každé? Ale třeba chemii jsem měla za 20 minut, bio za půl hoďky... Oni i sami to zkracovali, když všichni byli hotoví.). Taky to asi byly nejjednodušší zkoušky ze všech 4, co jsem dělala :D
Chemie a fyzika úplně odpovídali modelovkám - cestou do Plzně jsem si ještě projížděla obecnou chemii a to samé slovo od slova, prvek od prvku, číslo od čísla jsem měla v testu. U fyziky možná změnili čísla, tu jsem si tak nepamatovala.
Biologie byla naopak úplně odlišná od modelovek, ale pořád zůstávala v rámci gympláckých osnov, nic složitého, pokud jste se dobře připravili.
Proto vážně investici do modelovek doporučuju, i když nemůžu zaručit, že tohle bude i příští rok :) Ale nic za to nedáte.

Výsledkem bylo přijetí - žádný bodový zázrak, ale ani to nebylo těsně jako u jedničky, hezký střed. No, na zubaře bych se nedostala :D Naštěstí jsem nechtěla.
Samozřejmě jsem měla velkou radost a o dva dny později se definitivně rozhodla pro medicínu v Plzni :)

A to jsem tu školu ještě vlastně ani neviděla (nebyla jsem na DOD), jen ŠAF :D Ale Plzeň se mi jako město líbí a Prahu jsem nechtěla, takže jasná volba :)

Nějaké to úvodní slovo

Ahoj,

vítejte už asi na tisícím blogu o medicíně, s kterými se letos opravdu roztrhl pytel :D V červnu jsem se dostala na lékařskou fakultu v Plzni a nastupuji tedy do 1. ročníku.

Původně jsem tuhle stránku založila už někdy o prázdninách (nadšená z toho všeho), ale pak jsem došla k názoru, že všechny informace o Plzni najdete u dvou kolegyň Život medičky na LFP a Bez kofeinu (pro zubaře nový blog Zažij zubní v Plzni!). Plán vést si blogo-deníček (blogíček? :D) jsem tedy zavrhla a celé prázdniny nádherně prokrastinovala... Až jsem dnes zahlédla seznam medických blogů na Medické blogy FB a přišla mi škoda, že Plzeň má z 1. ročníku jen zubařského zástupce a vůbec, že je tam málo blogů o Plzni, tak jsem si řekla, že to přeci jenom zkusím. Chabé důvody? Asi ano. Ale uvidí se časem... :D

Je dost dobře možné, že tenhle blog moc dlouho fungovat nebude, protože...

a) mě to přestane bavit/nebudu mít čas/nebudu mít, co říct

nebo

b) medinu vzdám či mě vyhodí, protože to celé byl jen omyl

...ale tak říká se, že kdo nezkusí, ten neví :) Třeba se to povede.

Ups, úvody mi moc nejdou :D Teď ještě jedna věc... 

Proč Omylem medikem?

Důvod je naprosto jednoduchý - na rozdíl od všech blogerů a asi i všech lidí na medicíně, já na medicínu nechtěla.

Mým snem byl obor jiný, ale na něj jsem se bohužel o prsa (a jelikož tím myslím svoje prsa, tak je to opravdu o malý kousek) nedostala. Protože jsem ale chápala riziko, podala jsem si samozřejmě i jiné přihlášky, mimo jiné dvě LF - 1. v Praze a Plzeň. V červnu mě tedy čekaly jako první přijímačky na 1. LF,  ale protože jsem si medicíny zvolila hlavně kvůli rodičům, musím říct, že jsem se na zkoušky moc nepřipravila. Vlastně... vůbec. Myslím, že ty dva dny s Fyzikou v kostce, kdy jsem se marně snažila dohnat čtyři roky flákání, se asi ani nedají počítat.

A světe div se, já se na 1. LF dostala.

Bez přípravy.

(sice o další prsa, ale koho to zajímá! :D)

Tím ve mně začal klíčit zájem o Všeobecné lékařství. Ale jenom pomalu... A ještě mě čekaly přijímačky do Plzně, kam jsem chtěla - když už - mnohem víc.

V Plzni už byly přijímací zkoušky pro mě přátelštější, protože maminka mi v třeťáku aktivně koupila fakultou vydávané otázky a já chemii a část biologie (tu jsem moc nestihla :D) dělala během přípravy na květnové přijímačky do Brna. Takže moje vědomosti na tom byly o něco lépe, plus jsem jeden den (jeden CELÝ den, bože) věnovala vyplňování modelovek na fyziku.

A ono to opět vyšlo!

Fakt, s jakou lehkostí jsem se na medicínu dostala, mě tedy přesvědčil, že bych tomu aspoň na rok mohla dát šanci... A taky v tom má prsty záhadné setkání cestou na přijímačky, kdy klučina vedle mě místo modelovek četl Bibli a řekl mi: "Jestli Bůh chce, abych se tam dostal, tak se tam dostanu.". Nejsem sice věřící, ale beru tohle všechno buď jako zpekla štěstí nebo znamení :D

A čím dýl jsem "medikem", tím víc se na to všechno těším a nakonec jsem se do toho hrozně nadchla! :)

Teď jsem tímhle vyprávěním asi nas...štvala velkou část čtenářů, kteří se na přijímačky museli těžce učit a medicína byla jejich snem. Ale znáte to, kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp, já jdu na medicínu s tím, že moje přijetí je omyl a hrozné štěstí (které jsem si tím pravděpodobně do konce života vyčerpala - události posledního měsíce o tom dost jasně vypovídají) a hlavně nemám žádnou disciplínu a absolutně nejsem schopná se donutit učit dřív než pět minut před zkouškou. A to mi na medině rozhodně stačit nebude. Takže čekám, že vylétnu ještě dřív než stačím říct "Articulation atlantoaxialis mediana" (náhodné otevření Čiháka :D).

Medicíně zdar, my začínáme až 5. října, tak si na články budete muset počkat :D

(fakt se těším)