pondělí 11. září 2017

Moje poprvé aneb první týden výuky na Erasmu

(tohle bude dlouhý)

Je po pondělní výuce a já až na Lékařskou etiku a Imunologii můžu říct, že už jsem prošla všemi předměty, které mě tenhle erasmácký semestr čekají. Pocity mám samozřejmě smíšené, z něčeho jsem nadšená, z jinýho bych mlátila hlavou do zdi.

Skočit rovnýma nohama do anglické patologie, to bolelo. Ale věřím, že by to bolelo i v případě české patologie. Ta je prostě neúprosná v jakémkoliv jazyce.
("Tady vlevo vidíte srdeční svalová vlákna normální a vpravo po infarktu. Vidíte tu koagulační nekrózu?" "Ehm, vypadá to skoro stejně, akorát je to přiblížený." "Tady tohle přece." "Myslíte ty bílý čárky?" "Víte, v patologii si prostě musíte hodně představovat... tak si představujte koagulační nekrózu.")



Anglická (nebo spíše litevská) a česká výuka se samozřejmě liší. Porovnávat to můžu hlavně u Mikrobiologie, kterou už jsem jeden semestr absolvovala doma v Plzni. V angličtině jsou hezčí učebnice a přijde mi, že i menší nároky, na patfyzu nezabíjíte zvířátka, všichni se hodně ptají a nestydí se v hodině reagovat a hlavně je vás méně, takže se vám dostane individuálnějšího přístupu a neexistuje, že by se někdo neúčastnil výuky. Některé vybavení je hezčí (mikra ), jiné stejné. V Plzni si myslím, že máme náročnější zkoušky (dokonce jsem se bavila i s jednou Švédkou-spolužačkou, která si mimo jiné podávala přihlášku i na Karlovku a řekla, že i když se dostala, tak šla do Litvy, protože jí to na VU nepřišlo tak přísné, jako u nás), ale možná je to jen zdání, sama ještě říct nemůžu. Objektivněji budu hodnotit až po zimním semestru, protože když se k tomu doklepu, tak doma opakuju zkoušku z interní propky (+ dělám i zkoušku z imuno, protože tady z ní zkouška vůbec není).

Než se do toho konečně pustíme, tak si dovolím načrtnout malý přehled.

V pátém semestru medicíny vás v Plzni čekají tyto předměty:
  • patologie,
  • patofyziologie,
  • lékařská psychologie a etika,
  • interní propedeutika,
  • imunologie,
  • mikrobiologie,
  • tělocvik.

Kdežto studijní plán na VU se liší, třeťáka v zimním semestru čeká:
  • pathology (která se skládá z podpředmětů pathological anatomy, pathological physiology (oba mají samostatné přednášky a praktika) a immunology (pouze 8 přednášek)),
  • fundamentals of internal medicine and nursing,
  • professional communication and psychosomatics,
  • microbiology,
  • general surgery,
  • radiology basics,
  • pharmacology.
Já jsem si poslední tři předměty nebrala, nebyl důvod. Už tak mi přijde, že nemám žádný volný čas oproti jiným Erasmákům :D A ještě jsem si k tomu zapsala Medical ethics z pátého ročníku.
Pokud by vás zajímaly jejich rozvrhy, hledejte TADY.

A teď už tramtadadá~!, můj rozvrh:


a můžeme jít na to.


Fundamentals of internal medicine and nursing:
Alternativa k interní propedeutice. Předmět, nad kterým mi v závěru visely největší otázníky, protože jsem se o něj musela poprat.

Co bylo problémem? Na VU mají propedeutiku jako dvousemestrální předmět, kdy ve 4. semestru probírají základní vyšetření, odebírání anamnézy atd. a v 5. semestru už se soustředí na specifické nemoci. Oproti tomu my v Plzni máme propedeutiku jenom v 5. semestru, což znamenalo, že jsem do zahraničí odjížděla vyšetřováním pacienta nepolíbená.
To se jim samozřejmě nelíbilo, nechtěli mi zapsání předmětu dovolit a já to víceméně chápala. Byla to moje chyba (jak se to stalo: původně jsem si při porovnávání studijních plánů, které mají na VU zpracovány dost nešťastně, myslela, že to mají jako my. O něco později už jsem ale zjistila, že jsem koukala na propku pro zubaře, která je také jednosemestrální). Zároveň jsem ale propedeutiku fakt potřebovala.
Proto jsem házela smutný oči na studijním, psala srdcervoucí email vedoucí katedry a nakonec si vyotravovala možnost zapsání předmětu i skládání zkoušky. Ale s podmínkou, že budu tvrdě pracovat a všechno potřebné se doučím. Nikdo mě nepovede za ručičku.


A tak jsem se v neděli vyzbrojovala aspoň základními znalostmi odebírání anamnézy a fyzického vyšetření podle prezentací z přednášek z loňského roku a chytrých videí na YT.

Vyšetření poklepem je pro mě záhadou do teď.

V pondělí začínáme přednáškou, kde se probírala hypertenze a věci se k ní vázající, včetně vyšetření. Na praktika chodím s 3. kruhem, který jako vyučující má vedoucí katedra. Ta s mojí účastí na předmětu hluboce nesouhlasila, takže jsem věděla, že to ještě bude fičák...

Už od začátku, kdy jsem řekla, že jsem Erasmák, profesorka věděla kdo jsem, jak se jmenuju a odkud pocházím a taky to, že si ještě "musíme promluvit". Výborný start. Praktika ale dále postupovala docela zajímavě - rozdělila nás na dva týmy a odpovídali jsme na otázky z připraveného kvízu, který se vázal na předchozí hodinu - revmatická horečka, endokarditida, myokarditida a perikarditida. Většinou jsme dostali nějaký případ, kde byly popsáno s čím pacient přišel, anamnéza a výsledky některých vyšetření vč. laboratoře a EKG. Naším úkolem bylo určit např. jaké další vyšetření pro odhalení diagnózy použít, o jaký druh perikarditidy se jedná, jaký další symptom u daného pacienta pravděpodobně najdeme... A pak i všeobecné otázky. Tenhle styl zkoušení se mi líbí, i když jsem toho moc nevěděla a o jeden bod jsme nevyhráli :D Dokonce se rozdávala i odměna - čokoláda!
Následně jsme se přesunuli za pacienty na kardiologii. Během toho se mě ještě profesorka snažila odradit od studia propky, že nic nevím, nemám praktické znalosti, že ať nepočítám s tím, že mi někdo bude něco vysvětlovat... Samozřejmě všechno chápu a souhlasím s tím, ale na druhou stranu, těžko můžu v letním semestru vlítnout do Interny I, aniž bych věděla, jak základně vyšetřit pacienta, takže je lepší, když aspoň něco málo uvidím. 

Záludností nemocničních návštěv u anglického ročníku je fakt, že se vyskytujete v zemi, kde mluví jiným jazykem než vy, a tak vám musí někdo překládat a sami toho o pacientovi moc nezjistíte. Nicméně i tak jsme měli možnost si poslechnout srdce a plíce u pacienta, který byl čerstvých 20 min po defibrilaci, s arytmií a v mládí prodělaným srdečním selháním a umělou chlopní. Druhou "obětí" byl pacient s bypassem, nepravidelným pulsem a respiračním onemocněním, u kterého ale měli podezření i na kardiovaskulární komplikace.


Co říct... slyším docela prd, zvlášť při poslechu plic. Taky je to těžký, když je vás 11 na jednoho pacienta, všichni se chtějí vystřídat, ale vy byste ještě potřebovali chvilku putovat a hledat, jestli třeba tady to neslyšíte líp... Takže mě dneska čeká krásný večer s nahrávkami zvuků srdce a plic.

Ale co jsem chtěla, to mám.

Nicméně jsem se na praktikách fakt snažila a po odchodu od pacienta mi nakonec profesorka smířlivě řekla, že musím máknout a hodně číst a koukat, ale že teda ať zůstanu. Jupí!

Pathological physiology:
Když pominu, že nám napsali do rozvrhu špatnou učebnu a my (já + další dva Erasmáci) jsme kvůli tomu půl hodiny zoufale bloudili, tak byla úvodní praktika docela suchá. Jenom samé povídání. Učebna navíc nevypadá, že by na nějaké praktické věci, o kterých mi všichni v souvislosti s patfyzem vyprávěli, byla připravená. Proto se bojím, že přechod do české výuky bude docela pecka a budu ztracená. Ale doufám, že se někdo z kruhu jedné ztracené duše ujme :D

Probírali jsme základy patfyzu, co to je, jak se liší od patologické anatomie a fyziologie, definice zdraví a nemoci, stádia nemoci, etiologie, patogeneze... Zkrátka základní pojmy, abychom se orientovali. To samé se probíralo i na přednášce a nemůžu říct, že by mě to nějak nadchlo. Jsem docela zvědavá, jestli i praktika budou teda jen povídací anebo i něco uvidíme. 
Zároveň taky každá praktika píšeme malý pc test z předchozí hodiny a přednášky. Ke cti anglické skupiny ale musím přičíst, že jako celý ročník mají nejenom informační whatsapp, kde se dozvíte, co odpadá, co je za úkol a že si máte přinést plášť, ale taky hromadný dropbox, kam se dávají zápisky z přednášek, požadavky k testům a další materiály. Tleskám!

Za zimní semestr mě z patfyzu čekají dva zápočtové pc testy, z nichž na jeden nemusíte vůbec přijít, akorát se vám o trochu zhorší výsledná známka. Ta se totiž počítá procentuelně z účasti na praktikách, zápočtových testů (obojí dělá asi 40 % výsledné známky) a výsledku zkoušky (60 %).

Pathology:
Praktika jsem tento týden neměli, jenom přednášku, která se koná v Patologickém centru univerzitní nemocnice. Ta je samozřejmě od fakulty přes celé město, takže celou středu trávím na dlouhých cestách. Jupí.

Přednáška už po nás metala histologické obrázky, z kterých si pamatuju prd a jsem ráda, že poznám kardiomyocyty, takže jsem se cítila značně nepřipraveně. Jinak jsme se věnovali tématu "Cell injury", takže nějaká ta apoptóza a nekróza a její druhy, včetně druhů gangrén. Přednáška mi přišla trochu zmatená a nedovysvětlená, takže jsem si to ještě večer na koleji urovnávala čtením Robbinse a Mačáka, protože jsem trošku plavala i v anglické terminologii a během přednášky si hledala slovíčka ve slovníku. Ne, že by to bylo nějak ojedinělé.
Vidíte, ani nemusíte umět perfektně anglicky a stejně vás na ten Erasmus vezmou :D

Prozatím soudím, že s patologií moc kamarádi nebudeme. Taky jsem při čtení Mačáka zjistila, že anglické informace se liší od českých, takže se nemůžu dočkat toho přechodu. I když, ne že bych si po zimě něco pamatovala, toho se nebojím :D 
Doufám aspoň, že praktika budou trochu záživná.

Každá praktika samozřejmě píšeme test z minulého tématu a celkem nás za zimní semestr čekají dva zápočtové pc testy.

Zajímavost: Jejich závěrečná zkouška se skládá pouze z pc testu z patfyzu a patologické anatomie. Což mi oproti tomu našemu třístupňovému (nebo z kolika částí se ta zkouška skládá...) martyriu přijde dost roztomilé. Hlavně proto, že já mám největší problém s ústní částí, kterou tady vůbec nemají. Na druhou stranu, asi není nic příjemného se učit patfyz a patolu najednou.

Jinak, kdybyste někdo věděl o nějakém online patologickém atlasu, který fakt funguje a je otevřený veřejnosti, sem s ním, prosím!

Microbiology:
Jak už jste se někteří dozvěděli z mého Instagram postu, mikrobiologie mě na Vilniaus Universitetas nadchla. Na praktika se chodí do super učebny, která je kompletně nová, včetně nátěru a lavic. Každá dvojice má na lavici nový krásný mikroskop, sadu na Gramovo barvení (spolu s tím i roztomilou díru-odkapávač :D) a samozřejmě taky kahan a další mikrobiologicky důležité věci. Zkrátka, abyste byli plně vybavení na samostatnou práci a nemuseli se s nikým přetahovat o pomůcky.
fotku učebny bohužel ještě nemám :(

Přímo před praktikami máme devadesátiminutovou přednášku. Na té není nic speciálního, akorát jsem díky ní získala širší slovní zásobu (zvětšenou o slovíčka typu inoculation, smear či swab a taky to, že špatně vyslovuju sputum a nikdo mi nerozumí :D). Zároveň mě taky překvapilo, kolikrát nám vyučující za jednu přednášku stihl říct: "Tohle se nemusíte učit, bylo by toho zbytečně moc." Skoro mi tekly slzy, tohle slyšet na medicíně, to je zázrak... :D

Taky mi přišlo, že jsou oproti nám pozadu, protože přednáška o Gram pozitivních kocích obsahovala ve většině to, co už jsem slyšela loni na praktikách, obohacená byla jen o léčbu, plný výpis a popis nemocí, prevenci a rizikové skupiny. Dokonce se teprve teď dostali k vysvětlení, co je vlastně plazmakoagulázový test, že rozlišujeme streptokoky podle toho, jestli dělají úplnou nebo neúplnou hemolýzu a co ta hemolýza vlastně je... Myslela jsem si proto, že jejich loňská mikra byla dost nenáročná pohodička. Omyl. Loni probírali dost detailně opravdu obecnou mikrobiologii, životní cykly virů, vše o bakteriích, jejich enzymy atd. Takže k naučení mě toho čeká opravdu dost.

Během semestru píšeme dva zápočtové testy, poté jsme připuštěni ke zkoušce, která se skládá z praktické (kde mimo jiné musíme prokázat, že umíme používat mikroskop :D) a písemné části. Pokud zkoušku úspěšně složím, měla by mi být uznána i v Plzni :B


Professional communication and psychosomatics:
Předmět, který jsem si původně nechtěla vůbec brát, ale nakonec mě obsahově zaujal a řekla jsem si, že by to mohla být dobrá alternativa Lékařské psychologie a etiky. Psychosomatika je hrozně zajímavé a rozvíjející se téma a umění komunikace s pacientem není nikdy na škodu. V závěru jsem ale z prvního kontaktu byla dost zklamaná :(

Měli jsme pouze přednášku, praktika odpadly a paní vyučující mi nesedí. Mluví angličtinou s extra silným přízvukem a dost často hledá slova a zadrhává se, takže hodina není plynulá. Fakt to ruší. Ale to platí i v češtině, když máte nejistého nebo roztěkaného přednášejícího.

Místo zajímavých faktů a diskuzí jsme dostali naservírovanou prezentaci s nezáživnými studiemi o tom, že lepší komunikace pomáhá i lepší léčbě pacienta, jedno a to samé na padesáti stranách, jen z jiné studie. Odnesla jsem si z toho akorát to, kolik informací si pacienti pamatují těsně po odchodu od lékaře (variabilně od 16 - 70 %) a kolik týden po návštěvě (kousek přes 12 %). A taky to, že chirurg, který s pacienty strávil v průměru 18,4 minuty, byl úspěšnější v léčbě než chirurg, který s pacienty strávil jen 15 minut. Jo a že pacient spíše nezažaluje doktora, kterého má rád.
Bomba.

Doufám, že se to rozjede nějakým zajímavým směrem a na praktikách budeme rozděleni do menších skupinek, protože praktika máme celý ročník dohromady (ne, že by nás bylo nějak hodně :D). Po půlce semestru bychom měli přejít na téma psychosomatiky, které vede jiný vyučující a ten je prý skvělý, tak se těším hlavně tímhle směrem.


Takže jak se po tom prvním týdnu cítím?
Vyčerpaně. Ale i nadšeně. Taky se trochu bojím. Už sice vím, že s mojí úrovní angličtiny většinu lekcí pobírám, případně si něco dohledám sama (nic, co bych nedělala i v Čechách...), ale netuším, co očekávat od testů. Jak těch průběžných, tak zápočtových ("colloquium"). Zvláštní jsou i moji noví spolužáci. Většina z nich jsou Němci, takže si často štěbetají něco v němčině a já nemám čím přispět do diskuze (nebo si aspoň nechat poradit :D). Na druhou stranu jsou hodně nápomocní, rádi vysvětlí, půjčí, odvedou na místo určení... Jenom je to těžký, protože většinu neznám a ten zbytek se mi plete a o hodiny se zrovna moc nepoznáte :D Za posledních 12 dní jsem poznala tolik nových lidí a tváří, že někdy ani nevím, že už toho člověka znám, natož abych přiřadila jméno :D

Ale věřím, že se to všechno ustálí a sedne si.
Nic jinýho mi totiž nezbývá :D

Žádné komentáře:

Okomentovat