neděle 3. září 2017

Proč už mě letos v Plzni neuvidíte

Konečně vám přináším článek, nad kterým jsem dlouho přemýšlela. Velké odhalení, které jsem kula v zákulisí dobrý půlrok, skvělá příležitost, která mi do 30. srpna přinášela spíš povinnosti a nervy než užitek. Přiznávám ho až teď, protože jsem se až do poslední chvíle bála, že to zakřiknu, že to nevyjde a něco se pokazí. A taky, že se toho spoustu pokazilo, ale statečně jsem hasila a lítala od čerta k ďáblu, abych o tuhle šanci nepřišla.

A protože jsem o ní nepřišla a poctivě si jí vybojovala (ačkoliv vím, že se najdou tací, co si myslí, že mi to všechno "jako vždycky" spadlo do klína), ráda bych se o ní s váma podělila.

O celý začátek, zážitky, strasti a rady. O dobré i špatné momenty. O všechno, co mě následující půlrok čeká.

Napjatí?

Já byla taky.

Ale vy už asi víte, co to bude. O téhle věci jsem nejenom často mluvila, ale také minimálně jednou psala na blogu. Ve svých plánech jí mám už dlouho a rozhodla jsem se jí zrealizovat co nejdřív. Proč čekat a odkládat. Co když pak nebude čas nebo vhodná doba? Stát se může cokoliv.

A taky se stalo. A asi i stane, ale snažím se utěšovat, že to dobře dopadne :D

Důvodem, proč už mě letos v Plzni na Lékařské fakultě nezahlédnete, je to, že už 5 dní trávím v Litvě na Erasmu.


Otevřela jsem si tím kapitolu, z které mám pořádný strach a zároveň se těším na všechny zážitky a zkušenosti, protože věřím, že mi to hodně dá. Věřila jsem tomu už ve chvíli, kdy jsem psala nechutně optimistický motivační dopis, který se přikládá k přihlášce na Erasmus, a věřím tomu i teď, kdy si na jednu stranu užívám skvělé chvíle a na druhou mi temeno líže ostří sekery s nápisem "budeš prodlužovat studium, vole". Trošku se mi totiž hroutí studijní plán.

Ale ono to prostě nějak dopadne.

Po všem tom strachování a stresu už jsem rezignovala a nechávám věci plynout. Tak nějak se mi to totiž kazí už od začátku, od doby, co jsem dostala potvrzení o přijetí. Možná, že když mi říkali, že jet na Erasmus ve třeťáku není dobrý nápad, tak jsem je měla poslechnout. Ale už bylo pozdě, protože jsem se začala těšit :D Navíc mám takový ten dar dělat věci, o kterých mi tvrdí, že nejsou lehký.

Vilniaus Universitetas jsem si nevybrala zcela dobrovolně. Jestli mě něco jako první naštvalo, tak to byl chudý výběr anglicky mluvících Erasmů. V Plzni si můžete vybrat z východu (Vilnius, Kaunas, Riga, Polsko, Debrecen) a západu (Belgie, Švédsko a Finsko pouze pro zubaře) Evropy. To není nic moc. Zbytek je v domovských jazycích (portugalština, řečtina - kdo tohle umí??), popř. výjimkou je jeden Erasmus ve Španělsku, kde je část anglicky a část španělsky. Když jsem viděla nabídku 1.LF, tak se mi skoro chtělo brečet, že na to nikdy nedosáhnu. Ale o vybírání finální destinace až v samostatném článku :)

Chudý výběr byl jeden z důvodů, proč jsem tolik nekoukala na studijní plány, což se mi pak dost vymstilo. Dalším důvodem byl fakt, že nejsem zrovna z toho typu lidí, kteří si pečlivě zjišťují informace a plánují :D Ale povedlo se mi aspoň odjet!

V závěru jsem ale tady fakt spokojená a nadšená. Univerzita je obrovská a má krásné kampusy (i když fakultu medicíny jsem ještě neviděla :D), atmosféra neopakovatelná, centrum města mě nadchlo a naprosto jsem se zamilovala do univerzitní nové knihovny. Sice od ní bydlím 30 minut autobusem, ale chci tam trávit většinu času :D Přijde mi, že jsem si nemohla vybrat líp a doufám, že se tak budu cítit i poté, co začne výuka.

Už jenom 2 dny!

Abyste to mohli prožívat se mnou, čekejte, že vás následujících pár týdnů budu bombardovat články o všem, pěkně od začátku. Jak na přihlášku, co zařídit před odjezdem, co po příjezdu... A jak to vypadá tady v Litvě :) Zatím (než se k tomu dostanu) mě můžete sledovat na Instagramu, který jsem si speciálně založila (hlavně proto, že jsem se dokopala ke koupi nového telefonu s Androidem a mám konečně aplikaci :D) a všechno poctivě dokumentuju a komentuju.



Doufám, že to pro vás bude zajímavé a trošku inspirující, protože se hodně setkávám se zdviženým obočím nad tím, že někdo z mediny vyjel na Erasmus. Ještě nemůžu říct, jestli to bude mít šťastný konec, ale pevně doufám, že jo :D Ale pravdou je, že zařizování nebylo moc jednoduchý, ale to není nikdy. Z hloubi duše nesnáším dvě věci: bruslení a papírování. A toho druhého si stále užívám požehnaně.

Tohle bude jízda!

7 komentářů:

  1. Vaaaaaaaaau holka! Drzim ti tam palce, urcite to bude uzasne! Pis vela, som hrozne zvedava.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :) Zatím píšu jenom na IG, nemám moc čas na pořádný článek a ještě čekám na finální verdikt o předmětech :)

      Vymazat
  2. Pane jo, to zní úžasně! :-)
    taky jsem musela trochu papírovat kvůli stáži, ale myslím, že to bylo nic oproti tomu, co zažívas ty :-D
    Jaký tam mají jídlo?:)) :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě spíš nejvíc štve to obíhání a neustálý měnění stanovisk :( Můj schválený studijní plán mi teď nechtějí uznat...
      Jídlo nic moc :D mají tu bramboráky, ale naše jsou teda lepší a plněné bramborové knedlíky - nic, co bych neznala :D A řepovou polévku.

      Vymazat
    2. Aj :/ A už víš, jestli budeš muset prodlužovat nebo se uvidí až za rok?:) Držím palce ať to klapne co nejlíp :)
      Aha :D a že sladkého? Sorry, že se tak vyptávám, miluju jídlo :D

      Vymazat
    3. Uvidím buď v průběhu následujícího týdne, jestli se mi konečně někdo z těch 5 lidí, co jsem obeslala, uráčí odepsat anebo se to rozhodne až po návratu :D Jsem z tohohle fakt nadšená.
      Neboj neboj, já to chápu :D Sladký jsem ještě moc nezkoušela, ale mají tu dobrý pečivo a jeden sušenkový dezertík (takovej stromeček), který mi fakt chutná. A v Rimi tu mají cookies s bílou čokoládou a brusinkami, na kterých už jsem se stihla stát závislou :D Jinak jsem toho ještě moc neochutnala, stále čekám :) Podám víc reportů pak :D

      Vymazat
    4. Ať to klapne! :)
      Oo to zní dobře, pokud narazíš na něco fakt neodolatelnýho, můžeš se pak podělit i recept. 😃 Já si z Chile vezu bohužel jen recept na vylepšený hotdog (navrch se dá avokádo a rajče se spoustou omáčky...😅😃). Trochu přehráním, ale v podstatě to tak bylo... 😃

      Vymazat